Služební zákon, zahraniční politika i vulgarismy. Zeman několikrát rozvířil společenskou debatu

Ústavní stížnost na služební zákon, vulgarismy v živém vysílání i přestřelky s vládou kvůli zahraniční politice. To jsou jen některá témata, kterými v roce 2014 rozvířil dění ve společnosti prezident Miloš Zeman. Podle posledního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi věří téměř o polovinu méně lidí, než když nastoupil do úřadu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek

V lednu 2014 Zeman na Pražském hradě jmenuje vládu sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky. Ve svém projevu ho hned kritizoval za chyby v dopise s návrhy jmen ministrů.

„Milý pane premiére, šest chyb v jeden a půl stránkovém dokumentu je poměrně dost a ne zcela svědčí o profesionalitě, kterou bychom si všichni od této vlády přáli,“ upozornil Zeman.

Přehrát

00:00 / 00:00

Od ústavní stížnosti na služební zákon po spory o zahraniční politiku. Prezident Zeman rozpoutal debatu několikrát. Natáčela Lenka Jansová.

Sobotkův návrh na jmenování ministrů změnil například ministra životního prostředí Brabce na Brabence. Po jmenování říkal premiér Sobotka, že se chyby v žádném případě nebudou opakovat.

„Nemohla být žádná pochybnost o návrzích na jmenování členů vlády, protože mimo jiné přílohou ve sporných případech, které zmínil pan prezident republiky, byla také lustrační osvědčení členů vlády, kde byla jména uvedena zcela správně,“ vysvětlil Sobotka.

Další střet přinesl takzvaný služební zákon. Po dlouhých jednáních a obstrukcích opozice ho vládní koalice ve sněmovně prosadila. Jenže prezident normu vetoval.

Když ho sněmovna přehlasovala, podal na novelu stížnost u Ústavního soudu. Miloš Zeman ostře kritizuje hlavně takzvané politické náměstky.

„Tady se vlastně vytváří při zhruba 15 ministerstvech 30 budižkničemů, dejme tomu zasloužilých stranických funkcionářů, kteří nebudou nic dělat, budou brát stotisícové platy. A tím pádem budou naprosto zbyteční,“ zhodnotil Zeman.

Prezident Miloš Zeman (vlevo) Bohuslav Sobotka (vpravo), Úřad vlády | Foto: Filip Jandourek

Na začátku listopadu prezident šokoval Česko nečekanými vulgarismy v živě vysílaném pořadu Radiožurnálu Hovory z Lán.

Jeho vyjádření o služebním zákoně nebo ruské protestní skupině Pussy Riot zaplnily debaty v českých domácnostech, hospodách i na politických jednáních.

Brzy se Zeman dočkal i prvních veřejných protestů. Tradiční oslavy sametové revoluce se tentokrát v Praze změnily v demonstraci proti prezidentovi Miloši Zemanovi.

Rozruch vyvolala také jeho slova o tom, že by se Ukrajina měla finlandizovat, tedy v podstatě se podřídit zájmu velmoci.

Zahraniční politika se stala hlavním tématem poslední letošní schůzky prezidenta s premiérem. Výsledkem bylo to, že se třikrát ročně společně sejdou i s ministry zahraničí a obrany. Při odchodu z Hradu Sobotka řekl, že na setkání budou chodit také šéfové obou parlamentních komor.

„Také komory jsou aktivní v rámci parlamentní diplomacie. Pokládám za užitečné, abychom takovýto formát v rámci České republiky vytvořili,“ podotkl Sobotka.

Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi věří nejméně lidí od jeho nástupu do funkce, a to 34 procent.

Lenka Jansová, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme