Je to prostě moc, z uvolnění opatření mám obavy. S námi konzultovali jen zoo a trhy, říká Smejkal

Česká republika se připravuje na rozvolňování. V pondělí 12. dubna se do škol vrátí žáci prvního stupně, otevřou se některé provozovny a uvolní se pravidla pro setkávání lidí a cestování mezi okresy. Epidemiolog Petr Smejkal, člen odborné mezioborové skupiny, řekl Radiožurnálu, že z toho má obavy. Samy o sobě jednotlivé změny nic neznamenají, ale v součtu jich je podle Smejkala v jeden čas příliš kvůli vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Smejkal

Epidemiolog Petr Smejkal (na snímku), člen odborné mezioborové skupiny, řekl Radiožurnálu, že z uvolnění opatření má obavy | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Setkáváme se jen pár minut potom, co jsme zvěděli, že Jan Blatný končí ve funkci ministra zdravotnictví, nahradí ho Petr Arenberger, dosavadní ředitel pražské vinohradské nemocnice. Jak jako šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace tuhle výměnu vnímáte?
Jsem taky docela překvapen. Trochu to vnímám s obavami, protože přes pomalý začátek se nám podařilo s panem ministrem navázat velmi dobrou spolupráci v posledních třech týdnech. Tak doufáme, že úplně neskončíme, což se může stát. Uvidíme. Ale do politiky nezasahujeme, tak doufáme, že naše rady budou slyšeny i nadále, jako tomu bylo za ministra Blatného.

Přehrát

00:00 / 00:00

Epidemiolog Smejkal: Z rozvolňování mám obavy, je toho moc. Čísla jsou stále vysoká

Nemáte s nikým předdomluveno, že vaše skupina bude fungovat i při změně na postu ministra zdravotnictví?
Jsme při ministerstvu, snad bychom měli dostat nějaké jmenovací dekrety. Samozřejmě nejsme placeni, prostě pomáháme. Říkám si, aby se nám zpětně nevrátilo, že jsme nechtěli být příliš ukotveni s ministerstvem. A tak teď budeme vyhozeni, nebo nám řeknou: „Děkujeme, pandemii jsme zvládli.“ Mám pocit, že tady začíná i ve společnosti převládat takový optimismus, že už je to všechno v pohodě.

V úterý v Česku přibylo 5522 potvrzených případů covidu. Je to pro vás číslo povzbudivé, očekávatelné, nebo pořád strašně vysoké?
Pokračuje trend poklesu. Když to porovnáte s minulým týdnem, tak je to zase asi o 1500 méně. Ale pořád to není oněch kýžených 1000 (denně potvrzených případů, pozn. red.), což jsme se skupinou Sníh a výzvou 40 dnů chtěli... Tam jsme se stále nedostali. Nechtěli jsme, aby se v souvislosti se školami mluvilo o „rozvolnění“ – už z psychologických důvodů. Když k nim ale přidáme vše, co se 12. dubna stane, tak to skutečně rozvolnění bude. Mám z toho trochu obavy.

Otevírání části obchodů od 12. dubna s námi nikdo nekonzultoval, stěžuje si mezioborová skupina

Číst článek

Vláda schválila, že se od pondělí otevřou papírnictví, obchody s dětskými oděvy a obuví, prádelny a čistírny, zámečnictví nebo prodejny náhradních dílů do automobilů. Spolu s nimi se otevřou také venkovní prostory zoologických a botanických zahrad a farmářské trhy – částečně. Zákaz cestování mezi okresy a noční vycházení skončí spolu s nouzovým stavem 11. dubna. Setkat se bude moci nově až deset lidí uvnitř a dvacet venku. Pohledem epidemiologa, odpovídá tohle nynější míře rozšíření koronaviru v Česku?
Je to prostě moc. Každá jednotlivá věc sama o sobě nic velkého neznamená. Úplně chápu, že děti rostou a potřebujete jim koupit nové boty, potřebujete do škol koupit sešity. Všemu tomu rozumím. Ale jak jste správně zmínil, je tam i shromažďování deseti lidí uvnitř, je tam cestování mezi okresy. Těchto věcí je moc. Hygienické stanice budou používat protiepidemický zákon nebo zákon o ochraně zdraví, kterým se dá dost věcí regulovat a je dobře, že řadu věcí přenášíme v tuhle chvíli na kraje, že se pořád nebude někdo vymlouvat, že to nařizuje jenom stát a že se to může řídit regionálně. Ale je toho moc.

S námi byly konzultovány pouze zoologické zahrady – a to jsme řekli, že když je to otevřený prostor, tak proč ne, když se tam nebude konzumovat – a farmářské trhy. Tam mám strach z náplavky tady v Praze, protože si pamatujeme tu fotku... Ale jinak jsou to malé trhy. Náplavka je dost výjimečná v mnoha ohledech.

O otevřených provozovnách jsme se dozvěděli včera, že to na vládě proběhlo. Tohle všechno se děje s koncem nouzového stavu a za situace, kdy se ve firmách stále co sedm dní testuje samoodběrovými antigenními testy. Kdo by z toho neměl obavy? A ještě navíc nevíme, jak dopadly Velikonoce.

‚Čísla jsou velmi vysoká‘

Vnímáte atmosféru, že minulá čísla třeba kolem 15 tisíc denních nových případů a případů pozitivně testovaných byla tak vysoká, že nynějších 5522 jsou stále vysoká, ale můžou někomu připadat nízká?
Ano, psychologicky ano, ale nejsou.

V úterý přibylo 5522 nakažených covidem-19. Reprodukční číslo je nejnižší od začátku října

Číst článek

Jsou strašlivě vysoká?
Jsou pořád velmi vysoká. Dobrý je ten trend, že se nezastavuje, nezpomaluje, ale jsou pořád vysoká, pořád to není ta kýžená incidence 100 případů na 100 000 za sedm dní. To je to číslo, které pořád naše skupina zdůrazňuje. A teď ještě vezměte, že jiné státy se ohlížejí na percentuální počet záchytů ze všech PCR testů a ten je u nás pořád taky vysoký.

Už několik týdnů jste blízko vládním rozhodovacím procesům, které se týkají pandemie. Jaké to je?
Je to teda zážitek. Třeba Rada vlády pro zdravotní rizika, to je zážitek. Včera to bylo i chvílemi dost napjaté, protože jsme samozřejmě podporovali společný návrh ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví, pouze jsme tam upravili pár parametrů. To je z našeho pohledu výborný návrh, i rotace škol. Věřme tomu, že se to dělá ve světě a funguje to.

Byla tam spousta nepochopení. I přes velikonoční víkend jsem vysvětloval panu premiérovi, že to je správně, a do poslední chvíle jsem měl pocit, že to nikdo z ostatních ministerstev i předseda vlády nechce. A najednou jsme se dozvěděli, že to včera vláda jednomyslně schválila. Třeba tomu člověk trochu přispěl tou debatou.

PŘEHLEDNĚ: Od pondělí otevřou některé obchody, skončí zákaz cestovat mezi okresy, žáci se vrátí do lavic

Číst článek

Vašima očima viděno buďte rád.
Jsem samozřejmě rád, ale do poslední chvíle mám pocit, že nevím nic. Ani kolikrát nechci vědět. Vždycky si říkám: „Dobrý, děkujeme, že jste vyslyšeli naše odborné rady.“ Ale vlastně je dobře, že je jasně vidět, že odborná část od politické musí být oddělena, protože politici mají naprosté právo rozhodnout úplně jinak, než jim doporučují odborníci, ale musí to být transparentní. A to jsme vlastně chtěli.

‚Vždy bude někdo nespokojený‘

Navrhovaná rotační výuka by mohla riziko nákazy ve školách snížit až o 90 procent, řekl to Radiožurnálu René Levínský, matematik a člen vašeho poradního orgánu. Na základě čeho tohle říká?
Je to na základě modelových studií. Rozdělili týdenní rotace, plnou prezenční výuku, dali do grafu různé módy výuky a zjistili, že proti plné výuce všech tříd vám tenhle modus sníží přenos až o 80 procent. A je to logické. Nejsem matematik, to je René a Jan Kulveit v naší skupině. Ale vezměte si, že děti jsou pět dní ve škole a pak devět dní v karanténě. Už tohle pomáhá. Samozřejmě nám píšou nespokojení rodiče, ale pochopte...

Píše vám třeba někdo, kdo má pět dětí?
Ano a omlouvám se, že to nestačím všem vysvětlit. Ale věřím, že když to funguje ve světě a jsou na to data, že to funguje, tak tím musíme začít. Nemůžeme pustit všechny třídy naráz. Vždy bude někdo nespokojený. Psala mi třeba maminka, která nechce děti pustit do školy vůbec, bojí se toho. A musíte nějak rozhodnout. To je třeba ale politikům vysvětlit, že nemohou uspokojit každého, že musí udělat rozhodnutí a vždycky bude někdo nespokojený.

Blatného pět měsíců v čele zdravotnictví: nefunkční PES, odpor proti Sputniku i personální problémy

Číst článek

Takže tohle je nejlepší, protože nám a ministerstvu školství šlo o výuku, aby děti šly do škol. Proto jde první stupeň celý, ale rotačně. Je to lepší, než kdyby šly jen první dvě třídy, protože děti tím strašně trpí. To je nevyčíslitelné, to se nedá penězi spočítat.

Jaké jsou parametry pro otevírání dalších ročníků škol?
Fáze dvě za 14 dní by se týkala druhého stupně základních škol. Tam jsme dali sedmidenní incidenci 100 na 100 000, už to není podle R, proto nejde do škol Zlínský kraj, protože se tam nákaza stále nedostala pod kontrolu, dobíhá tam mutace. Navíc 19. dubna by šla praktická výuka na středních školách, konzervatořích a vysokých školách. To nevím, jestli včera prošlo, teď se omlouvám. To byl náš návrh. Když se podívají lidé na náš návrh, tak byl o týden později po první fázi pustit praktickou výuku u středoškoláků, protože ta je taky strašně důležitá, s tím vědomím, že čím jste starší žák, tak tím jste rizikovější. První stupeň nejméně, druhý stupeň víc...

(Vláda v úterý schválila, že od 19. dubna by se pak měli na praktickou výuku a do laboratoří vrátit studenti středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a posledních ročníků vysokých škol, to ale ještě vláda potvrdí podle aktuálních dat – pozn. red.)

A co školky?
Školky jsou málo rizikové, ale tady ministerstvo zohlednilo to, že jdou pouze poslední ročníky školek, protože to je výuka. Takže třetina školek jde a první dva ročníky nejdou, protože jsou to velké skupiny dětí, které si hrají. A nákaza tam byla.

Premiér k odvolání Blatného: Rozcházíme se v názoru, jak by měl resort fungovat. Není to o Sputniku

Číst článek

Data na to máte?
Data na to máme, a proto byly zavřeny na začátku února. To nebylo bezdůvodně zavřené. Tam se to opravdu hodně šířilo. Teď holt počkají a půjdou v dalších fázích taky. Tady opravdu záleží na tom, jak dopadnou data z Velikonoc a jak bude vypadat situace za týden, za dva. Když tohle ostatní, co jsme zmiňovali, neovlivní situaci, což je možné, že ovlivní, tak budeme pokračovat ve školách dál, protože jsou nejdůležitější. Ale právě proto mám trochu strach z toho všeho ostatního, co se toho dvanáctého stane.

Testování ve firmách

Už jste mluvil o tom, že testování ve firmách zůstává v taktu jedenkrát za sedm dní. Nebylo to ani včera na programu vlády.
To je zásadní věc. To už bych ani neřekl, že je to nepochopení, to je prostě nechuť. Ano, je dobře, že se testuje, pořád nám je říkáno, že testujeme mandatorně nejvíc z celé Evropy. Ale opravdu to musíme hradit menším firmám a opravdu co nejrychleji přejít na buď antigen s nějakým odběratelem, to nemá být samoodběr, nebo na PCR test, který se bude jednou týdně odvážet do laboratoře. Tohle, co se teď děje, není konečná.

Vicepremiér Karel Havlíček argumentuje tím – a jistou logiku to má – že v nepřetržitých směnných provozech, ať už to jsou doly, nebo těžký průmysl, nebo ve firmách, které nemají takové finanční rezervy, je zvýšený rytmus antigenních testů náročný, možná i nerealizovatelný.
Tak v tom případě přejděme rychle na PCR testy.

To, že doporučujeme návrat dětí do škol, není rozvolnění, zdůrazňuje viroložka Tachezy

Číst článek

A máme na to kapacitu?
Tady se názory různí. Ruth Tachezy z naší skupiny říká, že kapacitu máme. Většina lidí z laboratoří mi říká, že kapacity jsou. Především je to problém v penězích, protože tady nikdo neříká: „Tady máte peníze a vyberte si, jestli budete dělat PCR test nebo antigen.“ Tady se pořád hradí jeden antigenní test. To je cesta. Druhá cesta je přejít na antigeny s dobrým odběrem. Ale na to si samozřejmě musíte někoho zaplatit, aby vám to dělal.

Omlouvám se, že tohle téma pořád zdůrazňuju, ale tady to je jako ementál, kdy se bavíme o školách a ucpáváme malé dírky. Tady mám pocit, že máme velkou díru, kterou se nám pořád nedaří ucpat. Musíme na to tlačit a omlouvám se, že na to tlačím, ale je to prostě strašně důležité a trochu nefér vůči všemu ostatnímu, co tady do detailu rozpitváváme, ale přitom provozy jedou stále s antigenem za sedm dní.

Už jste naznačil, co včera ministerstvo zdravotnictví nařídilo Všeobecné zdravotní pojišťovně, a to poskytovat informaci o plátci pojistného, aby se k testovanému mohlo přiřadit zaměstnání. Data bude dostávat Ústav zdravotnických informací a statistiky. Ještě pár slov o očkování. Jak sledujete nynější debaty kolem vakcíny AstraZeneca?
S obavami. Nejsem samozřejmě ten, kdo hodnotí vakcíny, ale zatím, když si čtu, kolik milionů lidí už AstraZenecu na světě dostalo – Velká Británie, Kanada, Indie, i když každá výroba může být trochu jiná, jiná šarže... Těch případů trombotických příhod jsou desítky.

Koordinátorka očkování Baťhová končí. Odejít se rozhodla kvůli odvolání ministra Blatného

Číst článek

A trombotické příhody – víme dobře my lékaři, kteří děláme internu – mají spoustu různých příčin. U žen hormonální antikoncepce, sezení v letadle, nádorová onemocnění... To jsou všechno příčiny větší srážlivosti krve. Dědičná onemocnění, o kterých se neví a člověk najednou dostane embolii, těch je spousta. A vyslovit kauzalitu, to znamená, že je příčinná souvislost mezi tím, kdy člověk dostal vakcínu, a proto se mu vytvořila sraženina, je dost těžké. Astra už dostala takových ran, že vůbec nevím, jestli to přežije, protože lidé už ji nechtějí.

Evropská léková agentura se zatím asi nebude vyjadřovat k ruské očkovací vakcíně Sputnik V. Váš názor je pořád takový, že pokud nebude mít razítko od Evropské lékové agentury, neměla by se používat v České republice?
Jednoznačně.

Spolupráce s Izraelci

Jste ve spojení i s vašimi izraelskými kolegy po návštěvě Izraele?
Ano, děkuju, že se na to ptáte. Teď v neděli jsme s nimi měli další SkypeCall. To je hrozně dobrý zdroj informací ze státu, který to zvládl. Máme velmi dobré vztahy jak s jejich hlavní hygieničkou, tak i s ministerstvem. Věnovali nám hodinu svého času, za což jsme moc rádi.

Hudebníci pomalu opouštějí online prostor. Po Izraeli se očkovaní fanoušci podívají na koncert i v USA

Číst článek

Co si z toho odnášíte?
Za prvé to, jak daleko už stát je. Mluví už o očkování dětí. Začínají očkovat děti. Probírali jsme s nimi covid pasy. Teď se hodně probírá téma, jak zohlednit toho člověka, který prodělal covid.

Jak ho zohlednit?
Očkují ho po třech měsících. To je jejich poslední doporučení. Když jste prodělal covid, tak dostanete jednu dávku vakcíny po prodělaném covidu po třech měsících.

To znamená, nedostáváte už druhou?
Zdá se, že druhou nedostanete. Ještě to nemají úplně na papíře. Taky dřív dělali to, že když měl někdo covid, tak ho šest měsíců brali jako naprosto imunního. V tomhle jsme dost přísní. Myslím, že tím se budeme hodně zabývat a i vědci se pohybují tím směrem. Nejsem imunolog. Je potřeba zohlednit to, že někdo covid prodělal, a do nějaké míry ho srovnat s tím, že byl očkován, a třeba mu dát jednu dávku. Vůbec tohle téma otevřít je hrozně důležité.

Jan Pokorný, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme