Vzduch v některých obcích Česka je horší než přímo na komíně elektrárny, ukazují měření

Řada Čechů si úzkostlivě hlídá, co jí a pije. Na to, co dýchají, už si ale takový pozor nedávají. Na základě terénních měření znečištěného ovzduší to tvrdí experti z programu Conspiro. Výsledky jejich práce jsou přitom alarmující. V místech, kde se topí dřevem nebo uhlím, lidé často dýchají horší vzduch, než kdyby žili přímo na komíně tepelné elektrárny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tam, kde se topí uhlím, bývá horší vzduch než nad komínem elektrárny. (Ilustrační foto) | Foto: Foto-RaBe | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

„Věřím tomu, že by nikdo nechtěl dýchat vzduch, jaký se vyskytuje nad výduchy z elektráren, ale v některých obcích lidé dýchají vzduch dvakrát nebo i třikrát horší,“ vysvětluje pro Radiožurnál Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vzduch v některých obcích Česka je horší než přímo na komíně elektrárny, ukazují měření. Natáčel Petr Kološ

Jeho poslední data jsou ze Šumavy. „Studenti procházeli Železnou Rudou a Eisensteinem a vyšlo to tak, že koncentrace u nás byly téměř vždy dvojnásobné než v Německu,“ doplňuje Hovorka. A na některých místech pak byly i dvojnásobné oproti komínu tepelné elektrárny.

Podle Petra Mareše ze společnosti Science In se v Česku zatím na správné topení příliš nedbá.

Prodýcháme víc, než sníme

„Člověk za den prodýchá 20 kilogramů vzduchu. Srovnejte si to s vodou, kterou pijete, což jsou třeba dva nebo tři kilogramy nebo jídlem, které jíme, což je třeba jeden nebo dva kilogramy. A jak hodně dbáme na to, co jíme a pijeme,“ upozorňuje.

Věnuje se tomu ale podle něj o hodně méně pozornosti. Odborníci ze 14 evropských zemí se v programu Conspiro snaží najít nejúčinnější řešení situace. Ne vždy je nutné vyměnit starý kotel nebo kamna, někdy stačí jen změna návyků, třeba vyšší teplota hoření, zjistili vědci. 

Smog v Česku: startuje jeden z největších výzkumů, vědci chtějí vyzpovídat osm tisíc lidí

Číst článek

„Domnívám se, že je podstatné, aby lidé měli dobré informace o kvalitě ovzduší. Taková informace se k nim ale nedostane,“ podotýká Hovorka.

Je historicky dáno, že Český hydrometeorologický ústav, který ze zákona měří kvalitu ovzduší, má po České republice rozmístěno zhruba 150 stanic – obvykle v místech s velkou kumulací obyvatelstva nebo průmyslu. Na 5000 obcí je úplně opomíjeno a koncentrace se tam odhaduje,“ vysvětluje.

Na trhu jsou přitom senzory, které by pro tyto případy mohly stačit.

„Nákladová položka je tam zhruba do 5000 korun. To by si obce mohly dovolit. A lidé by mohli mít informace o kvalitě ovzduší v jejich nejbližším okolí, což by mohlo vyvolat zpětnou vazbu s tím něco dělat,“ doplňuje.

Start projektu levných měřičů ovzduší mají experti naplánovaný na příští topnou sezonu.

Petr Kološ Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme