Do roku 2060 je v ohrožení osmdesát procent smrků v Česku, kůrovec je jen prostředník, varuje ekolog

Kvůli broukovi, který devastuje tuzemské lesy, je v pozoru i česká vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) povolává do akce ministerstva, kraje a těžařské firmy. Cílem je napadené dřevo co nejrychleji vytěžit a zpracovat, aby se kůrovcová kalamita dále nešířila. Udělalo však ministerstvo zemědělství dost pro to, aby kůrovcové kalamitě zabránilo? Exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si to nemyslí.

Tento článek je více než rok starý.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle ekologa je nevyhnutelné, že smrky v pralese postupně nahradí ho listnaté stromy. Kácení kůrovcové kalamitě prý stejně nemohlo zabránit. Většina pralesa je totiž bezzásahovou zónou.

Sucho a oteplování je podle pověřeného ředitele Lesů ČR Tomáše Pospíšila primární příčinou současné kalamity. | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

„Fandím nové jednobarevné vládě, která pět měsíců nic nedělala a teď se takto marketingově projevuje, aby to dotáhla do konce,“ říká bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a připomíná, že když se problém kůrovce snažil v minulé vládě řešit, tak u ministrů dopravy, vnitra nebo obchodu se žádostmi o spolupráci neuspěl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak řešit kůrovcovou kalamitu?

„Máme obrovský problém dostat manuálně pracující lidi do lesa. Na vládě jsem na letošní rok navrhoval uvolnění 15 tisíc víz do zemědělství pro pracovníky z Ukrajiny, ale schválený kompromis byl 1500," dodává Jurečka pro Český rozhlas Plus.

Zdůrazňuje také, že problém začal už před několika generacemi, kdy byly vysazovány smrkové monokultury v lokalitách, které se dnes ukazují jako nevhodné. V obnovovaných lesích už prý ale mnohdy převažují listnaté stromy.

Problémem je sucho

„Třeba v okrese Olomouc je podíl listnáčů na výsadbě 62 procent. Po celé republice to v roce 2017 bylo 52 procent a o pět let dříve 45 procent,“ uvádí Jurečka. Největší výzvou pro příští generace ovšem bude hospodaření s vodou a její zadržování v krajině.

Právě sucho a oteplování je podle pověřeného ředitele Lesů ČR Tomáše Pospíšila primární příčinou současné kalamity.

S tím, že se podíl listnatých stromů v minulých letech zvýšil, souhlasí i Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Ještě se ale zdaleka neobrátil. Smrk je vysokohorská dřevina, ale jakmile ho vysadíte do nižších středních poloh, tak už v minulosti měl problémy a nyní kvůli suchu plošně odumírá,“ upozorňuje Jaromír Bláha.

Problémem je dlouhodobá nečinnost ministerstva zemědělství. Na to, že smrky budou v nižších a středních polohách kvůli klimatické změně hynout, ekologické organizace a vědci upozorňují dvacet let. Měla tu být nová legislativa a dotační politika, ale ministerstvo změny blokuje," vyjmenovává expert z Hnutí Duha.

Do roku 2060 je podle Bláhy plošným hynutím ohroženo 80 procent smrkových porostů v České republice. „Kůrovec je jen prostředník, v podstatě jen odstraňuje smrky, které by jinak odešly kvůli něčemu jinému. V řadě míst se na tom podílí například houba václavka,“ dodává.

Tempo výsadby listnatých stromů podle Jaromíra Bláhy zdaleka nestačí, smrk navíc zůstává nejpoužívanější dřevinou. Celorepublikově tvoří skoro 40 procent všech vysazovaných stromů, přirozeně by se ale měl vyskytovat jen na desetině území.

Michael Erhart, Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme