Smrt Jana Masaryka byla sebevražda, je přesvědčen Zeman. Nevyloučil, že o dokumenty Rusko požádá
Policisté na konci roku 2016 potřetí po sametové revoluci otevřeli případ smrti bývalého ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka. K došetření případu ale potřebují informace, které má Rusko ve svých archivech. Pomoci by jim mohl prezident Miloš Zeman.
Prezident by mohl o dokumenty požádat během své podzimní návštěvy Ruska. „Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal serveru Aktuálně.cz, který na vyšetřování upozornil, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Ten ale také informoval, že si prezident Zeman nemyslí, že by šlo o vraždu. „Pan prezident je přesvědčen, že se jednalo o sebevraždu. Je třeba si uvědomit, jakými těžkými vnějšími i vnitřními zkouškami procházel (Jan Masaryk – pozn. red.) po 25. únoru 1948, kdy zůstal členem vlády Klementa Gottwalda,“ dodal Ovčáček.
Jana Masaryka na cestě do 'pekla a zpět' hraje Roden. Kaiser si užíval roli prezidenta
Číst článek
Předchozí vyšetřování ale prezidentovi za pravdu nedávají. Druhé porevoluční vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, ukázalo, že šlo o vraždu. Hlavním argumentem byla expertiza v oboru forenzní biomechaniky. Ta určila, že se tělo Jana Masaryka nemohlo dostat 2,9 metru od stěny domu bez působení vnější síly. Také podle lékařského posudku je neobvyklé, aby sebevrah vyskočil pozadu. Nepodařilo se však určit, kdo byl vrahem.
Otevření dalšího vyšetřování v listopadu 2016 iniciovala badatelka Václava Jandečková. Ta na základě výzkumu došla k závěru, že v Masarykově bytě v době, kdy zemřel, byl vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský. Ten se v 50. letech k vraždě politika přiznal. V roce 1968 ho ale odvolal s tím, že byl během vyšetřování „psychicky zcela vyčerpán a ochoten přiznat cokoli“, popsala ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková.
Závěry svého bádání předala Jandečková policii, kterou zaujaly. „Policie moje informace vyhodnotila jako oprávněné a případ otevřela. Městské státní zastupitelství náš podnět uvítalo a vyšetřování schválilo, nicméně později neschválilo provedení a porovnání testů DNA syna pana Bydžovského s nedopalky cigaret, které byly nalezeny v Masarykově bytě," popsala Jandečková.
Černínský palác se otevírá veřejnosti, lákadlem je byt Jana Masaryka
Číst článek
Při posledním vyšetřování se policisté zaměřili přímo na osobu vraha Jana Masaryka. K nějakému většímu posunu ale potřebují dosud neodtajněné dokumenty z ruských archivů. O ty žádali vyšetřovatelé už mezi lety 2001 a 2003, poté i čeští politici v čele s premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD) a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL) v roce 2005. Rusko vždy žádosti zamítlo.
Ani třetí vyšetřování tak nepřineslo žádný posun a podle Michálkové bylo na začátku léta uzavřeno. Policisté se stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.
Jan Masaryk byl nalezen mrtvý pod okny koupelny svého služebního bytu v Černínském paláci 10. března 1948. Kromě teorií o vraždě nebo sebevraždě bývalého velvyslance ve Velké Británii a ministra zahraničí nejdříve československé exilové vlády v Londýně a poté i poválečné vlády existuje ještě třetí, podle které se snažil Masaryk utéct ze svého bytu po římse a spadl.
