Sněmovna bude o církevních restitucích jednat zřejmě do konce července
Každou středu a pátek budou mít tento měsíc poslanci zřejmě stejný program. Scházet se budou kvůli vládním návrhu na vyrovnání státu s církvemi. Sociální demokraté totiž chtějí schvalování zákona co nejvíce oddálit a využít k tomu plánují všechny povolené nástroje - jako jsou například dlouhé projevy.
Levicové strany už avizovaly, že se budou snažit protahovat projednávání, jak jen to bude možné. ČSSD přitom vládě původně nabízela, že odstoupí od zdržovací taktiky, na oplátku ale požadovala odklad schvalovaní restitucí na září. Premiér Petr Nečas tento politický obchod odmítl.
„Vzhledem k tomu, že tento vládní návrh je v rozporu s míněním 80,90 procent občanů České republiky podle toho, jaké výzkumy veřejného mínění analyzujete, tak je přeci zřejmé, že lidé by měli dostat prostor, aby navštívili své poslance, aby navštívili své senátory v poslaneckých kancelářích a vyjádřili svůj názor,“ poznamenal předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
Názory politiků na projednávání zákona o vyrovnání státu s církvemi shrnula ve Světě o druhé na Rádiu Česko Věra Masopustová
Se zákonem vedle levice nesouhlasí ani vládní Věci veřejné. „My jsme jako opozice hlavně nechtěli, aby se církevní restituce projednávaly vrácené ze senátu už na červencové schůzi, takže zdržováním projednání círevních restitucí ve třetím čtení v poslanecké sněmovně lze vyloučit, že budeme v červenci hlasovat o vratce ze senátu. Senát má 30 dní na projednání zákona, takže dnes už je téměř jisté, že v červenci se určitě o církevních restitucích hlasovat nebude, bude se o nich hlasovat nejdříve v září,“ vysvětlila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.
S tím souhlasí i Pavel Kováčik z KSČM. „Myslím si, že to bude velmi k něčemu dobré, protože jsme pořád přesvědčeni, že tento materiál tak, jak je dán, je přinejmenším nekvalitní, nespravedlivý, a chceme přimět vládu, aby se ještě jednou zamyslela a aby ho alespoň dala do souladu s tím, co říká. Že to nepůjde před rok 1948 a ocenění a výčet majetku bude dán,“ popsal.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík slibuje za koalici trpělivost a ochotu jednat. „Pokud Česká republika vydržela to, že 20 let nikdo nebyl schopen vyřešit církevní restituce, ani vlády ČSSD, které tady byly, tak my jsme ochotni to trpělivě navrhovat na program každou středu a pátek dle jednacího řádu a trpělivě to prosazovat,“ uvedl.
Zablokované pozemky kontra zvýšené zadlužení
Církve mají dostat zpátky více než polovinu zabavených nemovitostí. Náhradu za zbytek vyjednávací tým vyčíslil na 59 miliard korun, které bude stát církvím splácet dalších 30 let a částku navýší o inflaci.
Na téma církevních restitucí diskutovali v Ozvěnách dne Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD a Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS
Nedořešené restituce církevních majetků neznamenají jen brzdu rozvoje obcí a měst. Problémy mají i tam, kde na těchto pozemcích za minulého režimu něco postavili. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemůže parcely samosprávám prodat a ty tak nevědí, co je čeká.
Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny a ČSSD, v Ozvěnách dne zdůraznil, že Lidový dům není proti tomu, aby se řešilo odblokování majetku církví. „Máme svou představu a navrhujeme určité řešení.“
Připadá mu však, že ‚vyplácení tří miliard korun ročně‘ a zvýšení zadlužení státu činí situaci při dnešních ekonomických podmínkách vážnou.
Opozice se chystá blokovat hlasování o církevních restitucích
Číst článek
Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, zdůraznil, že zákon řeší vrácení majetku včetně finančního odškodnění, ale i odluku státu od církve. Zadlužení státu nebude podle něho tak velké, protože bude rozložené na dlouhou dobu. „29 miliard ušetří stát za těch 30 let tím, že nebude vyplácet platy duchovních.“
Upozornil, že tzv. blokační paragrafy v zákonu o půdě jsou od roku 1991. „A ty obce nemají 21 let šanci rozvíjet se tak, jak by chtěly. Je to velmi pádný argument pro to, abychom zákon přijali.“
V Kosoři nemohou kvůli zablokovaným církevním pozemkům postavit obchvat
Číst článek
„Dluh nebude rozkládaný na 59 miliard, on skutečně vstoupí do hospodaření státu jako celek. A v tom okamžiku zadluží dlouhodobý dluh o 1,5 procenta,“ poznamenal Zaorálek. Stanjura však namítl, že jde jen o účetní pohled.
Opozice počítá s tím, že se zákon o vyrovnání státu s církvemi do sněmovny vrátí ze senátu. Pak bude koalice na jeho prosazení potřebovat 101 hlasů.
