Sněmovna bude znovu schvalovat zákon o protikomunistickém odboji
Poslanci by měli podruhé projednat novelu zákona o protikomunistickém odboji. Definitivní podobu normy, kterou na základě zamítnuté senátní verze do sněmovny vrátili koaliční poslanci, dohodli lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Podporu našla i u příslušných sněmovních klubů. Nově by měli účastníci protikomunistického odboje dostat jednorázové ocenění 100 000 korun a pozůstalí 50 000 korun. Pokud by odbojáři měli podprůměrný důchod, stát by jim ho dorovnal na průměrný.
Původní senátní verze novely zákona o třetím odboji se setkala s kritikou jak od některých historiků, tak samotných odbojářů. Podle šéfa sněmovního klubu TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka přepracovaná verze už kontroverzní nebude.
„Více než tři měsíce se scházeli jak historici, tak odborníci i zástupci jednotlivých stran k tomu, aby verzi přepracovali. Pro mě je velikou ctí, že i ČSSD přiznala, že novela je výrazně lepší než byl původní návrh. Pevně věřím, že i opozice bude pro návrh hlasovat,“ řekl Gazdík.
Sociální demokraté uvítali, že odbojáři nově dostanou i materiální výhody a zmenšila se role Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten měl mít zásadní vliv na posuzování žádostí o statut účastníka třetího odboje. Některé výhrady k upravené předloze ale ještě ČSSD má.
„Stále jsme nespokojeni s tím, kdo bude rozhodovat o tom, kdo získá nebo nezíská ono ocenění. Podle návrhu je to ministerstvo obrany a my se domníváme, že přinejmenším odvolacím orgánem by měla být nezávislá komise, kterou by zčásti volil senát, sněmovna, prezident a další tak, aby byla zajištěna nezávislá rozhodovací praxe,“ uvedl poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Proti jsou komunisté i bývalí političtí vězni
Komunisté ve sněmovně proti novele vystupují od začátku, na plénu sněmovny rozpoutali i velmi emotivní diskuzi. Názor ani po přepracování návrhu nezměnili.
„Norma povede k dalšímu rozdělování společnosti včetně těch, kteří nějakým způsobem v minulosti nesouhlasili s vývojem v Československu. Řazení lidí na různé kategorie odporuje ústavě,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip.
Výhrady mají ale také sami političtí vězni a pamětníci. „Nesouhlasíme s odškodněním, protože my jsme už odškodněni byli a považujeme to skoro až za nemravné, zvláště v době, kdy naše ekonomika zápasí s důsledky krize a máme velký státní dluh,“ prohlásil například předseda ostravské pobočky Konfederace politických vězňů Leo Žídek.
