Sněmovna by měla schválit definitivní podobu zákona o dětských skupinách
Poslanci rozhodnou, za jakých podmínek bude v Česku možné zřizovat takzvané dětské skupiny. Ty prosazuje vláda jako řešení nedostatku míst v mateřských školách. Senát vrátil předlohu do sněmovny s úpravami, díky kterým by mohly dál fungovat i lesní školky.
Dětské skupiny by na rozdíl od mateřských škol nemusely splňovat tak přísné hygienické předpisy. Senát doporučil, aby podobná výjimka zůstala i lesním školkám, kterých teď v České republice funguje více než sto.
„Senátní verze v podstatě z toho zákona dělá registraci dobrovolnou. To znamená, že organizace, které budou chtít slevy na daních za zřízení dětské skupiny nebo budou chtít čerpat evropské fondy, se přihlásí a zaregistrují a ty ostatní ne,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.
Poslanci budou schvalovat zákon o dětských skupinách. Rozhodnou tak o další existenci lesních mateřských škol
„To znamená, že lesní školky by z toho vypadly, ale zase to znamená, že nebudou moci dosáhnout na tyto finanční prostředky,“ vysvětluje.
Sama chce prý především to, aby zákon začal platit co nejdříve – ať už v senátní, nebo sněmovní verzi.
Předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová se naopak přimlouvá, aby poslanci vzali senátní úpravy za své.
Přísné hygienické požadavky nebo povinnost mít zázemí v budově považuje u lesních školek za zbytečné: „Dětská skupina je interiérové zařízení, ale lesní mateřské školy jsou venku.“
Dětské skupiny i lesní školky ovšem mají ve sněmovně odpůrce. Například opoziční KSČM podle poslankyně Marty Semelové nepodpoří ani sněmovní, ani senátní verzi zákona. „Je to pouze hlídací péče namísto klasického předškolního vzdělávání, neposkytování stravování a tak dále,“ přibližuje.
To autoři zákona odmítají. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu a musel by mít plán výchovy a péče. V jedné dětské skupině by mohlo být nejvíc 24 dětí. Novinka by navíc pomohla rodičům s dřívějším návratem do zaměstnání.