Sněmovna chce po vládě stanovit, kdo je odpovědný za škody na D47. Absurdní, říká Ťok

Sněmovna žádá vládu, aby stanovila konkrétní odpovědnost organizací, firem a osob za škody, které vznikly státu při stavbě dálnice D47. Týká se to škod způsobených mimo jiné nekvalitním výkonem dozoru a pozdním uplatněním nároků, kvůli kterému jsou tyto nároky promlčeny. Poslanci to schválili v pátečním usnesení, které přijali po debatě nad zprávou sněmovní vyšetřovací komise k pochybením při výstavbě dálnice D47.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zvlněná dálnice D47 na Ostravsku

Zvlněná dálnice D47 na Ostravsku | Zdroj: ČTK

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) však pokládá za absurdní, aby vláda určila, kdo je viníkem škod. Rozhodnout podle něj mají soudy.

Vláda má podle poslanců zajistit, aby firmy a osoby odpovědné za škody a pozdní uplatnění nároků, nemohly v budoucnu působit jako dozor investora na stavbách zadávaných státem. Sněmovna také chce, aby se veškeré doklady u významných dopravních staveb archivovaly po celou dobu životnosti těchto staveb.

Vyšetřovací komise ve své zprávě uvedla, že právě promlčení některých nároků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůči zhotovitelům staveb považuje za závažný problém. ŘSD by proto podle ní mělo objasnit, jak se to mohlo stát.

Návrh usnesení předložil Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Podle něj musel někdo z ŘSD, kdo vykonával stavební dozor, vědět, jaké jsou termíny promlčení nároků za škody. "Stavba D47 je neuvěřitelný šlendrián, který se podařilo v ČR realizovat," uvedl. "Stát prohrál některé spory ne proto, že by neměl pravdu, ale z důvodů promlčení," dodal místopředseda komise a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). V otázce promlčení se podle něj konkrétní viníci najít dají.

Ťok: přijde mi to absurdní

"My se v současné době soudíme o to, kdo za co může a bude na soudech, aby o tom rozhodly. Jestli vyšetřovací komise po čtyřech letech došla k tomu, že má vláda určit, kdo je viníkem, tak mi to přijde absurdní," uvedl v tiskovém prohlášení ministr Ťok. Trvá na tom, že ministerstvo kontroluje ŘSD dostatečně. "Trvám také na tom, že ŘSD musí kontrolovat dodavatele, aby k podobné situaci již nikdy nemohlo dojít," dodal.

Podle zjištění komise přebíral stát všechny objekty na kontrolovaných poškozených úsecích s konstatováním, že jsou v pořádku a bez zjevných závad. Od převzetí tak nabíhaly záruční lhůty bez ohledu na možnost jejich využití, upozornila komise. U většiny kontrolovaných objektů proto záruční lhůta uplynula marně.

Komise také uvedla, že při přípravě a stavbě dálnice D47 si ministerstvo dopravy s ŘSD nedostatečně rozdělily své role. Je to podle komise jeden z hlavních problémů souvisejících s touto dálnicí.

Materiál vybralo ŘSD

Firma Eurovia CS, která dálnici stavěla, ve svém stanovisku pro vyšetřovací komisi uvedla, že ŘSD mělo celou dobu podrobné informace o průběhu výstavby, materiálech a postupech. Při převzetí stavby ŘSD podle firmy na žalované vady a nedostatky neupozornilo. Z výslechu předsedy představenstva společnosti Eurovia CS podle komise vyplynulo, že veškerý použitý materiál stanovilo a schválilo ŘSD. Pokud jde o poškození mostů, pak podle jeho názoru ŘSD nedodrželo pravidla údržby.

Problematický úsek dálnice D47 (D1) | Foto: Český rozhlas

Vady vznikly na devítikilometrovém úseku u Ostravy. ŘSD kvůli tomu vede s Eurovií několik arbitráží. Až miliardové škody podle ředitelství způsobilo zvlnění povrchu na části D47 krátce po jejím uvedení do provozu v roce 2008. Podle ŘSD nedodržela Eurovia domluvený postup a většina vad vznikla použitím nekvalitního materiálu. Eurovia to odmítá a tvrdí, že na stavbu použila pouze materiál, který si objednalo ŘSD.

"Byl jsem šéfem velké stavební firmy a jestliže někdo řekne, že firma, která postaví dálnici, která se po třech letech zvlní tak, že se po ní nedá jezdit, nic nezavinila a za všechno může stát a investor, vnímám to jako absurditu," tvrdí Ťok. Podle něj že si Eurovia neohlídala, že jí její subdodavatel dodal jiný materiál, než na který jim dal certifikát.

Sněmovna zřídila komisi a zvolila její členy v říjnu 2014. Jejího předsedu Jana Birkeho (ČSSD) zvolila v dubnu 2016 a komise se poprvé sešla 3. května 2016. Z komise odešli dva poslanci nominovaní za ANO, poté ji opustila iniciátorka vzniku komise Olga Havlová z Úsvitu. Zatímco klub ANO dva nové poslance doplnil, klub Úsvitu pak své zastoupení v komisi neměl. Komise vyslechla sedm svědků.

 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme