Stát by mohl poskytovat výživné na děti neplatičů. Dávku tří tisíc korun by dával nejvýše dva roky

Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v úterním úvodním kole podpořila navzdory kritice části opozice vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel nejvýše 3000 korun měsíčně. Pohledávky by po neplatiči vymáhal. Návrh zákona odolal snaze ODS na zamítnutí a nyní zamíří k posouzení do sociálního a do ústavě-právního výboru.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hra na mobilním telefonu

Stát by podle Maláčové měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Novou dávku by stát dával nejvýše dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. „Stát pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stát by podle ní měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat.

Vláda schválila návrh zákona o náhradním výživném. Maláčová očekává bouřlivou debatu v parlamentu

Číst článek

Poslanci Jan Bauer (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i Pavla Golasovská (KDU-ČSL) zdůraznili, že stát by měl nejprve vymahatelnost práva zlepšit. „Vláda zákonem vzkazuje obyvatelům, že se budou skládat na dlužné výživné,“ uvedl Bauer. Podle Pekarové „bobtná armáda úředníků a sociální stát“, ale nevyřeší se vůbec nic. Podle Golasowské předloha vyžaduje širší debatu.

„Výsledek koaliční dohody není povedený,“ poznamenala k předloze Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Bude prosazovat, aby na státní alimenty dosáhli jen chudší samoživitelé a samoživitelky. Podle vládního návrhu by o dávku mohl žádat i rodič s měsíčním příjmem 50 000 korun, uvedla.

Ročně až 24 tisíc žádostí

Dvouleté ohraničení vyplácení náhradních alimentů zpochybnila Pirátka Olga Richterová, podle ní nedává smysl. Někteří poslanci se pozastavovali nad odhadovanými provozními náklady systému.

Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat podle předlohy krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.

Ještě méně než 1500 korun na dítě. Kvůli koronakrizi může klesnout výše výživného

Číst článek

Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

Dva obdobné návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sociální výbor. Debatu přerušil kvůli chystané vládní novele, která by měla podle plánů platit od poloviny příštího roku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme