Sněmovna odložila návrh na odškodnění vojáků perzekvovaných komunistickým režimem
Poslanci nečekaně odložili projednávání novely na odškodnění pro vojáky, kteří byli za minulého režimu vyhozeni z politických důvodů z armády. Sněmovna se k návrhu vrátí na listopadové schůzi.
Odklad chtěl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podle něj by projednávání novely trvalo dlouho a nezbyl by čas na jiné předlohy, o kterých mají dnes poslanci rozhodnout.
Norma by vojákům, kteří museli odejít třeba kvůli nesouhlasu s okupací Československa v srpnu 1968, přiřkla k důchodu měsíční příspěvek 1500 korun. Týkalo by se to zhruba 2000 lidí, kteří mají osvědčení o mimosoudní rehabilitaci. Vdovy a vdovci po vojácích by měli nárok na příspěvek v poloviční výši.
Poslanci navrhují odškodnit vojáky vyhozené za nesouhlas s minulým režimem. O tématu mluvil Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu
„Víme, že to není úplně nejspravedlivější, protože existují i osoby, které nepobírají starobní důchod a podobně, ale je to také otázka peněz a počtu. Těch lidí není moc, je jich asi 1900, a každý den umírají, protože průměrný věk je přes 80 let,“ obhajoval návrh jeho autor Antonín Seďa (ČSSD).
Předloha by mohla získat podporu napříč stranami, neznamená to však, že ji podporují všichni poslanci. Vláda návrh odmítá, týká se prý jen jedné skupiny lidí a s takovými výdaji nepočítá ani návrh rozpočtu na příští rok.
Výhrady má třeba ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Podle něj už u lidí, kteří byli mezi lety 1948 a 1989 vyhozeni z armády z politických důvodů, k určité formě odškodnění došlo. „Třeba v navýšení důchodů se to už blíží té maximální hranici. A druhá věc je, že by to vytvořilo disproporci mezi jinými rehabilitovanými,“ poznamenal Stropnický.
Historik: Žadatelé by nemuseli dokládat bezúhonnost
Chladně se k návrhu staví také komunisté. „Je potřeba, abychom se nad tím vážně zamysleli, dáme na doporučení našich odborníků. Myslím, že se budeme chovat podle zákonů a podle práva. Mají-li na ně nárok, měli by je dostat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu souhlasí s názorem, že by mohlo dojít k disproporcím v odškodňování. Domnívá se také, že návrh by byl nespravedlivý k obětem režimu.
„V navrhovaném zákonu žadatelé nemusí vůbec dokládat nic, pouze to, že byli vyhozeni. To znamená, že se to bude asi ve velké míře týkat lidí, kteří byli z armády propuštěni po roce 1968, kteří třeba předtím 20 let v armádě sloužili, byli to členové komunistické strany, mohli to být političtí pracovníci, mohli být dokonce evidováni jako spolupracovníci Státní bezpečnosti. Zatímco jiní, kteří jsou rehabilitováni a žádají o odškodnění, musí dokládat svou bezúhonnost,“ vysvětlil.
