Sněmovna odmítla zrušení lustračních zákonů

Lustrační zákony budou platit dál. Rozhodla o tom dnes sněmovna, která odmítla komunistický návrh na jejich zrušení. Pro zrušení hlasovalo 60 ze 180 přítomných poslanců. Občanští demokraté, lidovci a unionisté byli proti, všichni komunisté naopak zvedli ruku pro. Sociálnědemokratickou frakci tato otázka rozdělila, zrušení lustračních zákonů ale podpořila jen menší část klubu ČSSD.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna | Foto: Česká televize

Lustrační zákony znemožňují exponentům bývalého režimu zastávat funkce ve státní správě. O zrušení těchto norem se komunisté neúspěšně pokusili naposledy v červnu 2003.

Nyní to navrhla poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová. Tvrdí, že dochází k diskriminaci lidí pouze na základě jejich zařazení na nějakém seznamu, a nikoli z toho, co skutečně dělali. Dnešní rozhodnutí poslanců proto přijala s lítostí.

"Lustrační zákon je zákon, za který jsme kritizováni Evropskou unií, a myslím si, že nastal čas, abychom z našeho právního řádu tento zákon vypustili. Je mi velmi líto, že Poslanecká sněmovna tento návrh neakceptovala," uvedla Rujbrová.

Naopak unionistický ministr spravedlnosti Pavel Němec se domnívá, že lustrační zákony jsou poslední hrází před tím, aby vysocí funkcionáři StB pronikali do vysokých funkcí státní správy.

"Každý, kdo byl ve strukturách Státní bezpečnosti, tak se podílel na plnění konkrétních úkolů. Celkově tato organizace byla zaměřena na potlačování práv druhých, takže se domnívám, že to je zcela na místě, aby lustrační zákony dál platily," argumentuje Němec.

Iniciativu poslankyně Rujbrové nejprve podpořil i premiér Jiří Paroubek. Poté, co tím rozladil koaliční partnery a stoprocentní podporu nenašel ani v ČSSD, ale svůj názor přehodnotil. Podle něj může zrušení lustrací ještě rok či dva počkat.

Lustrační zákon schválil parlament v roce 1991, o rok později jej doplnil o takzvaný malý lustrační zákon, který se vztahuje na službu u policie a ve vězeňství. Zákon měl platit pět, později deset let, nakonec byla v roce 2000 doba platnosti prodloužena na neurčito.

Lidé, kteří chtějí zastávat například vysoké funkce ve státní správě, tak musejí i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické tajné policie - StB.

Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme