Vedení sněmovny je téměř kompletní. Předsedkyní je Pekarová Adamová, Vondráček s Okamurou neuspěli

Poslanci si na první schůzi Poslanecké sněmovny podle očekávání zvolili za předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09. Hnutí ANO původně chtělo, aby se o post ucházel i ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO), poslanci to ale odmítli. Takový postup by byl podle legislativního odboru protiústavní. Zákonodárci zvolili i dalších pět místopředsedů, jedno místo zůstalo neobsazené.

Sledovali jsme online Praha (Aktualizováno: 22:58 10. 11. 2021) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou navrhovala pětikoalice, tedy Spolu a PirSTAN. Ta ve sněmovně disponuje většinou 108 ze 200 hlasů.

Vyzvednuto bylo před tajnou volbou podle předsedy volebního výboru Martina Kolovratníka (ANO) 194 hlasovacích lístků. Nakonec se hlasování zúčastnilo 122 zákonodárců, 72 poslanců naopak lístky neodevzdalo.

Předsedkyně TOP 09 získala 102 hlasů a po Miroslavě Němcové z ODS se stala teprve druhou ženou v čele sněmovny v historii Česka. 

Proti ní původně postavilo ANO svého kandidáta, ministra Karla Havlíčka. Ústava ale jasně uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nemůže být předsedou ani místopředsedou sněmovny. Havlíček je jak ministrem průmyslu a obchodu, tak ministrem dopravy. Podle sněmovního legislativního odboru by se kvůli tomu neměl volby účastnit.

Článek 32 Ústavy

Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.

Havlíček ještě před volbou řekl, že má rozhodnout plénum sněmovny. „Máme několik právních výkladů. Je pravda, že je to trochu složitější. Je pravda, že co ústavní právník, to trochu jiný názor. Nicméně myslím, že férové bude, aby o tom rozhodla sněmovna,“ řekl pro Českou televizi.

Poslanci nakonec byli proti, Pekarová Adamová tak neměla protikandidáta.

Článek pokračuje pod online reportáží.

Volba místopředsedů

Poslanci následně začali tajnou volbu šesti místopředsedů. V prvním kole uspěli Jan Bartošek (KDU-ČSL), Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS) a Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Hejtman Holiš se vzdal postu poslance. ‚Věřím, že to je nejen pro lidi ve Zlínském kraji nejlepší,‘ řekl

Číst článek

Dostatek hlasů naopak nezískali Tomio Okamura (SPD), Olga Richterová (Piráti) a Radek Vondráček (ANO), kteří se zúčastnili druhého kola.

Vondráček s Okamurou neuspěli ani ve druhém kole tajné volby. Naopak Richterová získala 101 hlasů. Sněmovna bude muset v dalších dnech nominovat nové kandidáty, čas na to bude mít zřejmě až do 22. listopadu.

Vondráček neměl mezi poslanci jasnou podporu. Sám v pondělním rozhovoru pro Radiožurnál přiznal, že není pravděpodobné, že uspěje. 

Zástupci koalic nechtěli ve vedení dolní komory ani Tomia Okamuru. Tvrdí, že extremistická strana by v předsednictvu mít zastoupení neměla. Okamura označil postup koalic za diskriminační, protože nerespektuje vůli voličů.

Před koncem schůze středečního jednání vystoupil nový poslanec Radim Holiš (ANO). Ve svém proslovu řekl, že rezignuje na poslanecký mandát, aby se mohl naplno věnovat funkci hejtmana Zlínského kraje. 

Mandátový a imunitní výbor

Volby předsedy i místopředsedů jsou tajné a dvoukolové. Aby v nich kandidát uspěl, musí získat nadpoloviční počet hlasů od všech hlasujících poslanců.

Orko Vácha o nové očkovací kampani: Je brutální, ale na druhé straně se o ní bude mluvit

Číst článek

Poslanci si ve středu odpoledne - po několika vystoupeních poslanců ANO - odhlasovali, že budou jednat i po 21. a 24. hodině. Přihlášeno bylo 186 zákonodárců, pro bylo 172 z nich. Navrhl to předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Poslanci na úvod středečního dne ustavili mandátový a imunitní výbor, který má 16 členů. Výbor si jednomyslně zvolil jako svou předsedkyni exministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO). Následně ji ve funkci potvrdili i poslanci.

Po konci ustavující schůze musí podat vláda podle Ústavy demisi. „Mělo by to být ve druhé polovině příštího týdne. Uvidíme, kdy ustavující schůze skončí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ústavní právník Aleš Gerloch. Demisi by končící vláda mohla podat koncem týdne, očekává předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že ji podá písemně.

Anna Jadrná, kso, vtk, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme