Sněmovna otevřela cestu k předčasným volbám
Poslanci schválili zkrácení svého mandátu. Sněmovna schválila ústavní zákon, podle kterého má v současném složení skončit do poloviny letošního října a tím umožní konání předčasných voleb. Ty mají být nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Přijetí normy, kterou předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, teď může ovlivnit už jen Senát. Prezident ústavní zákony vetovat nemůže.
Další krok k předčasným volbám na začátku října udělala sněmovna. Schválila návrh ústavního zákona o zkrácení svého současného funkčního období. Na jeho vypracování se lídři stran končící vládní koalice a opozičních sociálních demokratů dohodli v rámci dohody o řešení tehdejší politické krize. Předčasné parlamentní volby by se podle ní měly konat 9. a 10. října.
Jednorázový ústavní zákon podpořilo 172 ze 189 přítomných poslanců. Norma teď míří do Senátu. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka by se měl zákon kompletně schválit co nejrychleji. Ideálně ještě před tím, než vláda Jana Fischera požádá o důvěru.
Výhrady k této cestě k předčasným volbám mají dlouhodobě lidovci. Nesouhlasí totiž s tím, aby se situace řešila jen jednorázově. Raději by přivítali normu, kterou by bylo možné uplatnit i v budoucnu. Takový návrh připravil Senát, ale skrz sněmovnu se zatím nedostal.
Vedení lidovců proto ráno nedoporučilo poslancům KDU-ČSL normu podpořit, čtyři poslanci včetně předsedy klubu Pavla Severy a exministra financí Miroslava Kalouska to ale nerespektovali.
Stejným způsobem se rozhodovalo o zkrácení funkčního období Poslanecké sněmovny i v roce 1998.
Přečtěte si také:
Překlenovací kabinet Jana Fischera začal úřadovat
Česko má novou vládu
Nová vláda je kompletní, na financích přece jen Janota
Fischer svým návrhem na složení vlády rozladil šéfy stran
Prezident V. Klaus jmenoval J. Fischera premiérem