Sněmovna potvrdila regulaci anonymních akcií bez senátních úprav
Anonymní akcie budou firmy muset uložit buď u bank, nebo v centrálním depozitáři. Sněmovna podpořila původní vládní návrh zákona, který akcie na doručitele reguluje.
Pro senátní verzi, podle které by se o veřejné zakázky nebo podporu mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou, se hlasy nenašly.
Senát navrhoval, aby se o veřejné zakázky nebo podporu mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou.
Vládní poslanci senátní návrh odmítali proto, že zasahuje do jiných zákonů. Třeba ministru spravedlnosti za ODS Pavlu Blažkovi vadila i navrhovaná povinnost akciových společností mít akcie uložené v centrálním depozitáři.
Spory o podobu zákona
„Mně osobně se nelíbí hlavně případný plánovaný monopol v některých záležitostech pro centrálního depozitáře, což je soukromá firma, u níž by stát neměl vliv na to, kolik by takovéto ukládání do budoucna stálo,“ kritizuje.
Podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy je senátní návrh přílepek a odporuje ústavě.
„Navíc některé snahy, které Senát měl, by podle našeho názoru byly v rozporu s evropskou legislativou a diskriminovaly by naše podnikatele. Původní vládní návrh byl diskutován více než rok,“ komentuje Benda.
„Je to přesně ta cesta, kterou se chtělo od začátku jít, aby bylo možné, aby orgány činné v trestním řízení, finanční úřady uměly najít a dohledat vlastníka, držitele“ dodává.
Poslanci ČSSD podle svého předsedy Jeronýma Tejce nakonec i přes výhrady na vládní variantu kývli, když zjistili, že senátní úpravy Sněmovnou neprojdou.
„Mě mrzí to, že ODS ani TOP 09 nenašly odvahu k razantnějšímu postupu vůči anonymním akcionářům. Proto jsme v Senátu navrhli změnu, která měla donutit ty, kteří takové akcie mají, aby je registrovali u centrálního depozitáře, pouze na jedno místo, kde je dvanáct let dohledatelná historie,“ tvrdí Tejc.
„Já ten vládní návrh přijímám jako kompromis, na který bude potřeba v budoucnosti navázat, ale aspoň je to něco. Poprvé i pravice připustila, že je potřeba regulovat anonymní akciové společnosti,“ nechal se slyšet předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Změna pro třináct tisíc společností
Pokud zákon podepíše prezident, firmy budou muset v průběhu prvního pololetí příštího roku změnit akcie na majitele na akcie na jméno. Případně budou muset zapsat anonymní akcie do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je uložit u bank.
Změna se týká zhruba třinácti tisíc akciových společností, z nichž se ale veřejných zakázek účastní jen asi sedm set z nich.
Běžní lidé změnu nijak výrazně nepocítí. Pokud totiž firmy zapíšou své vlastníky do depozitáře, ten stejně veřejný není.
Jedinou šancí je, že firmy vlastníky samy zprůhlední. Nebo pokud změní akcie na jméno, tak se akcionáři budou muset objevit v obchodním rejstříku. Tato povinnost ovšem platí jen pro ty, kteří vlastní minimálně pětinu firmy, tedy zdaleka ne pro všechny.
