Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto a zrušila vyvlastňování kvůli těžbě

Sněmovna zrušila vyvlastňovací paragraf. Lidé, kteří žijí nad zásobami uhlí nebo jiných surovin, už se nemusejí bát, že kvůli těžbě o své domovy přijdou. Vlastníkům domů a pozemků dá novela také lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těžba hnědého uhlí u Litvínova

Těžba hnědého uhlí u Litvínova | Foto: Gabriela Hauptvogelová | Zdroj: Český rozhlas

Zrušení vyvlastňovacího paragrafu prosazoval ve sněmovně nejvíc nezařazený poslanec a starosta Litvínova Milan Šťovíček.

„Pro mne i všechny občany v našem regionu je to radostný den a dobrá a důležitá zpráva. Dnes zmizel jeden ze symbolů totalitního režimu, který vyháněl obyvatele měst a obcí z jejich domovů,“ říká Šťovíček.

Ministr průmyslu Kuba však připravuje takzvanou velkou novelu horního zákona, která už bude počítat s vyvlastňováním v případě strategických surovin, jakou je hnědé a černé uhlí. Z tohoto pohledu se může zdát dnes přijatá novela jako dočasným vítězstvím odpůrců vyvlastňování kvůli těžbě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O novele horního zákona mluvili ve Stalo se dnes na Radiožurnálu je starosta města Litvínov a nezařazený poslanec Milan Štovíček a Jaromír Franta, předseda odborů Czech Coal

„Věřím, že to pan ministr Kuba s ochranou ložisek důležitých surovin myslí dobře. Návrh je ale zapotřebí doplnit ještě o jednu nesmírně podstatnou věc. Neměl by za žádných podmínek umožnit vyvlastňování a bourání obcí proti vůli jejich obyvatel. Obávám se, že návrh, jak ho ministerstvo předložilo, toto riziko nadále obsahuje. Přitom to lze vyřešit celkem snadno a elegantně doplněním podmínky, že vyvlastnění nebude možné použít na zastavěné území obcí, tedy objekty využívané k bydlení a podnikání."

"Doufám, že vyhánění lidí z domovů kvůli těžbě je pro pana ministra Kubu stejně nepřijatelné, jako pro většinu občanů České republiky, a s touto podmínkou nebude mít určitě problém,“ uvádí Šťovíček a podotýká:

„Mimochodem, nejde o žádný můj vynález. Zákaz vyvlastňování obytných a hospodářských budov platil v historickém českém horním právu až do roku 1943, kdy ho nacisti zrušili.“

Bude se propouštět?

Šťovíček odmítá argumenty kritiků novely, především těžebních společností a odborů, že omezením těžby uhlí přijdou o práci tisíce lidí:

„Ta čísla jsou přehnaná, přehnaně vysoká. Pokud by měli tak velký zájem o pracovní místa, tak teď nebudou propouštět na dole Centrum, kde nemusejí propouštět, a přesto propouštějí 300 havířů. Ten důl má dále co těžit, je to hlubinný důl. Je to v rozporu s tím, co celou dobu říkají, hlásají a demonstrují. Myslím si, že tyto argumenty jsou falešné."

Mostecko - těžba hnědého uhlí | Foto: archiv

„Odboroví předáci jsou k tomu slepí a hluší a daleko více si hledí lobování ve prospěch vlastníků firmy, protože sedí v dozorčích radách uhelných společností. Hájí tak zájmy ne havířů, ale právě uhelných společností,“ dodává poslanec.

„Stát se připravil o možnost dobývání nerostných surovin. Stát se touto novelou dostal na roveň spekulantů a ekoteroristů, které pan Šťovíček v poslanecké sněmovně v tuto chvíli zastupuje. Je to špatná situace pro občany České republiky a hlavně pro ty, kteří chtějí tento stát řídit, protože si odřízli cestu k uhlí,“ nesouhlasí s poslancem a starostou Litvínova Jaromír Franta, předseda odborů Czech Coal.

„Uhlí, které má důl Centrum k dispozici, mají parametry, které se nyní na trhu těžko udávají. Nejde o to, že neprotestujeme, ale snažíme se najít nějakou cestu, aby ten proces byl co nejhladší,“ vysvětluje Franta s tím, že odbory domlouvají lepší podmínky pro propouštěné či jejich přechod v rámci skupiny Czech Coal.

Věra Pfeifferová, Pavel Polák, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme