Sněmovna pustila bankovní novelu do závěrečného čtení

Poslanecká sněmovna pustila do závěrečného čtení vládní novelu zákona o České národní bance. Novela o České národní bance by měla napravit nedostatky, které kritizovala Evropská unie. Brusel vyčítá předchozí novele například oddělené schvalování provizorní a investiční části rozpočtu banky. Teď se tedy nově navrhuje odebrat sněmovně pravomoc provozní rozpočet centrální banky schvalovat. Dále se mění způsob případného odvolání guvernéra tak, jak je to běžné u evropské centrální banky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna | Foto: Jan Rosenauer

Poslanecká sněmovna pustila do závěrečného čtení vládní novelu zákona o České národní bance. Předloha napravuje některé nedostatky kritizované Evropskou unií a prezidentem Václavem Havlem, který se pak obrátil na Ústavní soud. Jde například o to, že původně chtěla vládní strana prosadit, aby Poslanecká sněmovna měla pravomoc schvalovat provozní rozpočet centrální banky, a kabinet měl mít pravomoc navrhovat vedení banky včetně guvernéra. ČSSD chtěla také uzákonit povinnost centrální banky dohodnout se s vládou na stanovení inflačního cíle. O konečné podobě zákona budou poslanci hlasovat zřejmě příští týden.

Vládní návrhy novel zákonů o České národní bance a o bankách spolu podle předsedy rozpočtového výboru a klubu ODS Vlastimila Tlustého úzce souvisejí mimo jiné v tom, že harmonizují naši legislativu v této oblasti s předpisy Evropské unie. Zavést by měly například regulační dohled centrální banky nad českými peněžními ústavy i institucemi s nimi propojenými. Bude-li sněmovnou akceptováno stanovisko rozpočtového výboru, mohly by být -podle poslance -obě normy pro náš bankovní sektor prospěšné: "Jinými slovy: jejich smyslem je poskytnout klientům českých bank stejnou bezpečnost a stejně bezpečné prostředí jako mají klienti bank v Evropské unii."

Přehrát

00:00 / 00:00

Vlastimil Tlustý o smyslu novely

Vláda chce prosadit přídavky na děti všem. Sněmovna v této souvislosti projednává vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Na přídavek na dítě má dnes nárok ta rodina, jejíž celkový příjem nepřesahuje trojnásobek životního minima. Vláda ale navrhuje poskytnou přídavky všem dětem. Alena Páralová z ODS to považuje za populismus a tvrdí, že sociálně slabým rodinám tím vláda nijak nepomůže. Na druhé straně bohatým rodinám s dětmi navrhuje přídavky na děti nově vyplácet. Tyto nové přídavky bohatým budou stát naši státní kasu 4 miliardy korun ročně navíc." Podle Vladimíra Špidly tím chce vláda docílit toho, aby se rodilo více dětí. "Náš národ populačně přirozenou měrou vymírá. Co tento návrh přináší, je posílení rodin s dětmi, které se nacházejí v průměrném příjmovém pásmu." Vládní návrh je tedy připraven k závěrečnému hlasování ve sněmovně.

Přijetí zákona o Národním parku Šumava se znovu odkládá. Vrácení návrhu zákona lituje ministr životního prostředí Miloš Kužvart i starostové šumavských obcí. Podle Kužvarta se pravice snaží přijetí zákona protahovat a poskytnout tak čas spekulantům s pozemky na území parku. Kužvart tvrdí, že někteří kupci nechtějí na pozemcích hospodařit, ale pokusí se je vyjmout z parku a udělat z nich stavební parcely. Údajně existují i fingované prodeje, při kterých díky prostředníkům nakonec získá půdu zahraniční vlastník. Zákon by tyto praktiky zastavil, podle něj by totiž stát bezúplatně tyto pozemky do šesti měsíců převedl na tamní obce.

Přechod na profesionální armádu bude téma diskuse sněmovny při projednávání návrhu zákona o rozsahu branné povinnosti. Předlohu připravil Petr Nečas z ODS. Poslanci se ale zatím nedohodli na tom, do jaké míry by měla být omezena nebo dokonce zda by měla být zrušena základní vojenská služba. Sociální demokrat Miloš Titz je proti absolutnímu zrušení branné povinnosti. Dal by přednost třem možnostem, ze kterých by si mohli mladí muži vybrat: "Ta nejnižší, že ten člověk u odvodu se nechá odvést a řekne: "Ale vlezte mi na záda, já s armádou nechci mít nic společného." Druhá věc, že někdo řekne: "Ano tříměsíční výcvik budu rád absolvovat." A třetí, že ten člověk řekne: "Ano, mám zájem o sloužbu v profesionální armádě." 2 roky, 5 let, a jak jsem říkal, to už je smluvní vztah, který by chtěl nastartovat v té profesioánlní armáda a pak může kdykoli po uplynutí toho smluvního vztahu odejít."

Markéta Kaclová, Milada Richterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme