Sněmovna pustila dál návrh KSČM na referendum k Lisabonské smlouvě
Lisabonskou smlouvu by měla v referendu schválit nadpoloviční většina jeho účastníků. To je podstata návrhu KSČM, který v pátek do dalšího čtení propustila Poslanecká sněmovna. K jeho zamítnutí chybělo devět hlasů, naopak podporu našel u tří poslanců ODS -Vlastimila Tlustého, Aleny Páralové a Aleše Rádla i u nezařazených zákonodárců Juraje Ranince a Jan Schwippela z ODS či zelených rebelek Olgy Zubové a Věry Jakubkové.
Poslanci dnes pustili do dalšího čtení návrh KSČM, aby se o Lisabonské smlouvě rozhodlo v referendu. Podle tohoto návrhu, kterým se teď bude zabývat ústavně-právní výbor, lze dokument ratifikovat jen po referendu, ve kterém by vyslovila souhlas s jeho ratifikací nadpoloviční většina hlasujících.
Poslanci nepodpořili úplné zamítnutí komunistického návrhu ústavního zákona o referendu k Lisabonské smlouvě.. To ale ani podle KSČM nemusí znamenat, že návrh nakonec schválí. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik je prý ale po dnešním rozhodnutí sněmovny mírným optimistou:
"Alespoň někteří poslanci si uvědomili, že Lisabonská smlouva je natolik vážnou změnou smlouvy o přistoupení k Evropské unii, že stojí za to přemýšlet alespoň nad tím, že by přece jenom mohli o ni rozhodovat občané."
K zamítnutí návrhu chybělo devět hlasů. Naopak do dalších čtení poslali návrh i tři poslanci vládní ODS Vlastimil Tlustý, Alena Páralová a Aleš Rádl, ke kterým se přidali i i nezařazení zákonodárci Juraj Raninec a Jan Schwippel, či zelené rebelky Olga Zubová a Věra Jakubková. Premiér Mirek Topolánek se hlasování zdržel.
Podle sociálního demokrata Zdeňka Jičínského svědčí výsledek hlasování o tom, že si poslanci uvědomili, že se tento návrh měl projednávat už dřív: "Jinak já si myslím, že i po tomto výsledku ten průběh nebude jiný než zazněl v návrhu zpravodaje, že tento návrh přijat nebude. Protože ústavní většina se pro něj nepochybně nenajde."
Podobný názor má i občanský demokrat Petr Bratský: "To ještě vůbec nic neznamená. Naopak ale ve druhém čtení můžeme očekávat, že se budou přidávat různé další náměty a možná i další různá referenda. Protože teď to bude otevřené, takže myslím, že sněmovna pak bude muset zbystřit pozornost. Uvidíme jak to dopadne dál."
Sněmovna poslala k závěrečnému hlasování také návrh ČSSD, který počítá se snížením spotřební daně z pohonných hmot. Daň z benzinu by se snížila o 2,50 na litr a z nafty o 2 koruny na litr. Podle ČSSD je česká sazba spotřební daně vyšší než v jiných státech Evropské unie.
Autor úpravy, sociální demokrat Milan Urban, současně přišel s tím, že tato změna by neměla platit na stálo, ale jen letos a příští rok. Potom by se měla vyhodnotit a daň případně znovu upravit. Podle Urbana navíc může zákon pomoci i při současné finanční krizi:
"Je protikrizový v tom, že takzvaně posílí poptávku. To znamená, že ponechá zhruba 18 miliard korun - podle výpočtu ministerstva financí - občanům, kteří za tyto peníze budou moci nakoupit jiné zboží. Doufám, že to bude zboží vyrobené převážně v České republice."
Návrh podpořil i občanský demokrat Vlastimil Tlustý, naopak ostře ho kritizoval premiér Mirek Topolánek i ministr financí Miroslav Kalousek. Podle toho je motivem ČSSD poškodit veřejné rozpočty, v důsledku toho i občany, a to tváří v tvář ekonomické krizi:
"Podíváte-li se na důvodovou zprávu k tomuto návrhu, tak je zřejmé, že popisuje stav, který vůbec neexistuje. Tento návrh byl předložen jako snaha zmírnit mimořádně vysoký nárůst cen pohonných hmot. I to bylo velmi špatně, ani to se nedá korigovat korekcí spotřební daně. Nicméně dnes je ta situace úplně jiná. A dnes opět ti, kteří chtěli škodit před rokem, vydávají za protikrizové opatření. Nezáleží na motivech, důležité je škodit."
Poslanci podpořili i snazší přístup podnikatelů na trh v Evropské unii.