Sněmovna řeší vyšší DPH. Opozice se bojí zdražení léků
Sněmovna dnes udělá další krok ke zvýšení DPH. Chystá se na závěrečné hlasování o vládní novele, která zvedá obě sazby daně z přidané hodnoty. Ty mají od příštího roku stoupnout na 15 a 21 procent.
Opatření je součástí úsporného balíčku, kterým chce kabinet udržet plánovaný schodek státního rozpočtu.
Opozice s úsporami nesouhlasí. Obává se, že vyšší DPH výrazně zdraží potraviny a léky.
„My se domníváme, že potraviny a léky už dost zdražily v minulých letech právě díky zvyšování DPH. A další zdražování potravin, léků a dalších sociálně citlivých položek včetně bydlení, dodávek tepla a další podporovat v žádném případě nebudeme. Čili to, co nám především vadí na vládním daňovém balíčku, je další zdražování potravin a léků,“ vysvětlil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Proti zvyšování daní podle vládního návrhu se staví i část vládní ODS, která to vidí jako zrazení vlastního programu. Někteří vládní poslanci tak stále ještě neví, jestli návrh podpoří.
Sazby daně z přidané hodnoty mají od příštího roku stoupnout na 15 a 21 procent. Od roku 2016 by se sazby měly sjednotit na úrovni 17,5 procenta.
Kdo si vydělá víc než přibližně 100 000 korun měsíčně, má z částky nad tento limit státu navíc odvést 7 procent. Toto opatření má být dočasné. Daň z převodu nemovitostí se má zvednout ze současných tří na čtyři procenta. Omezit se mají také výdajové paušály živnostníků. Například u příjmů lékařů, advokátů nebo z autorských práv na maximálně 800 000 korun.
Stejně jako při posledním zvyšování i tentokrát varují podnikatelé před dopady zvyšování DPH na podnikatelskou sféru. Například Hospodářská komora nepovažuje zvyšování sazeb za nutné a volá už teď po sjednocení daně na úrovni kolem 17 procent. To prý přinese státní pokladně dost peněz a na druhé straně to negativně neovlivní například stavebnictví a navazující služby, cestovní ruch, ubytování nebo potravinářství.
Vyšší DPH má podle některých názorů za následek, že lidé přestávají v Česku nakupovat a raději jezdí do zahraničí nebo využívají zahraniční internetové obchody. Ministr financí Miroslav Kalousek má ale jasno. Snížení zájmu připouští u zboží, které je zatížené vyšší sazbou. Tam spadají třeba pohonné hmoty, alkohol a cigarety. U potravin s nižší sazbou DPH se ale pokles objemu nákupu prý nepotvrdil.
Nekonkrétní údaje ale zastřešuje jedno konkrétní číslo - domácnosti za první letošní pololetí podle Kalouska snížily svoji spotřebu o asi 70 miliard korun.
