Sněmovna rozhodne o další podobě péče o ohrožené děti
Méně dětí v dětských domovech, víc u pěstounů. To je podstata novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou má dnes znovu na programu poslanecká sněmovna. Novela, kterou už poslancům vrátil Senát a v září vetoval prezident republiky, chce postupně rušit ústavní péči a víc peněz dát profesionálním pěstounům.
Prezident Václav Klaus, který novelu vetoval, se obává, že nakonec budou v Česku chybět jak ústavy, tak i pěstouni. Podle poslance ODS Jana Čechovského, který se návrhem ve sněmovně zabývá, jde ze strany prezidenta o nedorozumění:
„My chceme podobně, jako je to jinde, posílit systém náhradní rodinné péče nebo vůbec podpořit přirozenou rodinnou péči. Princip ústavní péče aby byl až úplně v poslední řadě.
Zabývat se detaily, jestli někde něco funguje nebo ne, je vytrženo z kontextu. My se bavíme o celkovém systému, který chceme změnit a je to jednoznačně trend, který v Evropě funguje. My do toho půjdeme s tím, že nesouhlasíme s námitkou pana prezidenta. Myslíme si, že je to nedorozumění,“ vysvětluje Čechovský.
Václav Klaus kritizuje mimo jiné fakt, že nově by se mělo stát pěstounství zaměstnáním a nikoli posláním. Pěstouni by svoji profesi podle prezidenta měli nově dělat nikoli ze zájmu o děti a soucitu s nimi, ale pro peníze, protože ti, kteří skutečně chtějí pomáhat dětem, to podle Klause dělají už teď.
Dalším důvodem pro veto je podle prezidenta fakt, že zákon nemá žádné pojistky proti úředníkům, kteří rozhodují o tom, zda rodiče vychovávají své děti správně, a zásahy státu do výchovy se tak mohou stát běžnou praxí.
Podle poslankyně ČSSD Vlasty Bohdalové je zase školení pro pěstouny nedostatečné:
O pěstounské péči mluvily v Ranním interview na Radiožurnálu poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová a Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky
„Zásadní moje výhrada je to, že profesionální pečovatelé získají svoje kompetence a kvalifikaci za 46 hodin školení, které budou provádět agentury. My jsme ve školském výboru navrhovali, aby tato profesní školení byla delší, aby je dělaly pedagogické fakulty a střední pedagogické školy. Máme tady dost zařízení. Ale tato věc nebyla akceptována.“
Podle Bohdalové nikdo zatím neví, co školení obnáší. "Bylo řečeno, že kraje budou najímat různé agentury, které ve 46 vyučovacích hodinách vzdělají budoucí pěstouny. Nikdo neřekl, co v tom bude, obsah kurzu nikdo nesdělil," konstatuje Bohdalová.
Jana Lexová z Asociace náhradních rodin ČR ale namítá, že 46hodinové školení je pouze jednou z několika složek celkové přípravy pěstounů.
"Příprava pěstouna je dlouhodobý proces, který probíhá zhruba 9 až 12 měsíců. V tu dobu sociální pracovníci navštěvují rodinu doma a budoucí pěstouni se účastní individuálních i skupinových konzultací, absolvují psychotesty a potom absolvují také tu 46hodinovou přípravu," říká Lexová.
Pěstouni se staví na stranu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Číst článek
Nesouhlasí ani s obavami, že pěstouni budou o děti pečovat kvůli penězům. "Tito lidé mají dostatečné finanční zázemí, obrovské rodičovské zkušenosti, empatii, ani jednou tam nezazněla nějaká finanční motivace, toho se neobávám. Navíc když se podíváte na výši finančních dávek, tak ty pokryjí náklady pouze u malých dětí, pak už ne, pak pěstouni na děti sami doplácejí," tvrdí Lexová.
Pokud novela projde, dostanou pěstouni na přechodnou dobu 20 000 korun hrubého měsíčně. V současnosti pobírají odměnu 3410 korun měsíčně.
„Pěstoun dítě odevzdá a třeba dva měsíce čeká, než dostane nové. A co po tu dobu, kdy dítě nemá v péči? Není nijak finančně zajištěn. Proto se stát rozhodl, že tuto péči zprofesionalizuje. Z těchto lidí udělá odborníky, vyškolí je a zajistí je i po dobu, po kterou nebudou mít dítě v péči,“ říká Jana Lexová z Asociace náhradních rodin.
