Sněmovna rozhodne o návrhu na zrušení vojenského újezdu Brdy
Vojenský újezd Brdy možná zanikne. Počítá s tím vládní návrh. Dnes o něm budou jednat poslanci v závěrečném čtení. Kritici návrhu například namítají, že by zrušení újezdu vedlo k výstavbě a zničení přírody.
Podle ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO je ale pro armádu nadbytečný.
„Jde především o to, že armáda to nepotřebuje. Z toho by se mělo vycházet při pokusu to řešit. Ten kontra názor, že by se jen mohly zmenšit ve svých hranicích ostatní újezdy, ale že Brdy by byly nějakým způsobem zakonzervovány, tak to považuji za takové ne, je to jen takové odkládání,“ řekl Stropnický.
„Armáda má celkem pět výcvikových prostorů neboli vojenských újezdů, které svou rozlohou odpovídají velikosti armády, kterou jsme měli krátce po rozdělení Československa. V té době měla česká armáda něco přes 120 tisíc vojáků, v dnešní době je to necelých 20 tisíc,“ vysvětlil náčelník generálního štábu Petr Pavel.
O zrušení vojenského újezdu v Brdech mluvil s náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem Jiří Chum
Prostor Brdy byl podle něj vybrán kvůli tomu, že ho armáda používá nejméně a jen z malé části.
Podle Antonína Sedi z ČSSD by si ho ale měla armáda ponechat i kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě.
„Je to i potřeba možná do budoucna, protože vezměme příklady Těchonína, Květné a podobně, které chtěla armáda zrušit, a teď se ukazuje, že tyto objekty jsou potřebné,“ poznamenal Seďa.
Pokud poslanci rozhodnou o zrušení vojenského újezdu Brdy, mohla by z něj být od ledna 2016 chráněná krajinná oblast. Armádu stojí udržování újezdu ročně 50 milionů korun.
Vojenský prostor v Brdech je jedním z nejvíce zalesněných. Podle Petra Pavla už ho pyrotechnici během celého roku vyčišťovali. Po konci roku 2015 by měl být připraven k tomu, aby ho armáda mohla předat civilní správě.