Sněmovna schválila novelu služebního zákona i s politickými náměstky

Sněmovna dnes schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky, kvůli kterým hrozí vetem a případně i ústavní stížností prezident Miloš Zeman. Předloha, na jejímž znění se dohodla koalice s opozičními TOP 09 a ODS, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna 26.3.2014 | Foto: Filip Jandourek

Debata před hlasováním i vystoupení poslanců a ministrů po něm nebyla, přestože byl služební zákon schválen, žádná idylka.

Poslanci TOP09 se zavázali, že pokud z návrhu zmizí generální ředitelství státní služby, normu i s politickými náměstky podpoří. To se také stalo, TOP09 se ale pustila do koaličních stran kvůli tomu, že nehlasovala pro jejich návrh, aby se ve státní službě neuznávalo vysokoškolské vzdělání těm úředníkům, kteří ho získali v době komunismu na vysoké škole SNB.

Sněmovna vře debatou o služebním zákonu. Chystá se hlasování

Číst článek

„Tento postoj nás nepřekvapil u klubu KSČ a u hnutí ANO, tam je společná anamnéza jejich předsedů. Ale u stran sociální demokracie a lidové strany jsme byli přece jenom zaskočeni,“ velmi ostře komentoval šéf klubu TOP09 Miroslav Kalousek.

Na to reagoval dotčený šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

„Tady, když souhlasítě s opozicí, tak tady hned dostanete ránu do vazu, bo to je takový zvyk tady. Proto je mi z toho špatně,“ uvedl.

Návrh služebního zákona ale přesto sněmovna podpořila, hlasování se až na jednoho zdrželi všichni komunisté. Proti byli poslanci hnutí Úsvit, kterým vadilo, že sněmovna nepodpořila jejich návrh na zrušení funkcí politických náměstků.

Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech a měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy. To znamená, že po změně vlády by nemělo následovat masivní vyhazování úředníků a jejich nahrazování příznivci nové politické garnitury. Měli by být služebním zákonem chráněni.

Sněmovna rozhodne o služebním zákoně, prezident hrozí ústavní stížností

Číst článek

Novela teď míří do Senátu, prezident Miloš Zeman ji ale zřejmě vetuje a podá ústavní stížnost. Pokud norma úspěšně projde i Senátem, má vládní koalice dost hlasů na to, aby prezidentské veto přehlasovala.

Premiér Bohuslav Sobotka se prý ještě bude snažit Miloše Zemana přesvědčit, aby normu podepsal. Pak by měla první část služebního zákona začít platit od ledna příštího roku. To by měl už státní službu řídit náměstek ministra vnitra, kterého vybere vláda.

„Pokud zákon bude schválen i v Senátu a bude přehlasováno případné veto prezidenta, připravujeme v současné době převod zaměstnanců z Úřadu vlády k nám tak, jak nám to ukládá tento zákon, a vedle toho připravujeme diskusi s Evropskou komisí, abychom obhájili naši pozici,“ popsal ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD další úkoly, které vládu čekají po definitivním schválení zákona.

Oproti předchozímu návrhu novely se posune "překlopení" současného stavu státní správy do státní služby. První systemizace má být účinná od července příštího roku, původně se plánoval leden.

ČTK, Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme