Sněmovna schválila průhlednější zadávání veřejných zakázek
Zadávání veřejných zakázek by mohlo být průhlednější. Sněmovna přes nesouhlas opozice schválila příslušnou novelu zákona. Ta mimo jiné omezuje vypisování veřejných zakázek na míru vybraným firmám nebo ruší takzvané losovačky. Odkrýt by částečně měla i vlastnickou strukturu firem, které se o zakázky ucházejí, a to včetně jejích subdodavatelů.
Nově budou muset o svých vlastnících informovat nejen firmy, které veřejnou zakázku takzvaně vysoutěží, ale i subdodavatelé, kteří vlastní ve firmě víc než 10 procent.
U menších zakázek to bude v případě, kdy se na ní subdodavatelé budou podílet více než 10 procenty, u velké zakázky více než 5 procenty. To se nelíbilo opozici.
Ta chtěla, aby s pravdou vyšli ven všichni majitelé akcií vítězné firmy i subdodavatelů. Šlo hlavně o držitele takzvaných anonymních akcií.
Ještě po hlasování se poslanci kvůli tomu na plénu hádali; opozice vyčítala vládě, že do sněmovny poslala paskvil, který museli poslanci opravovat. Ministři Kalousek a Drábek se zase ohrazovali proti nařčení, že by se při tvorbě zákonů nechali ovlivňovat.
ČSSD se novelu pokusí v Senátu změnit
Jako nedostatečnou předlohu ostře kritizoval místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek
„Já nechci tvrdit, že v tom zákoně vůbec nic není. Ale když se podíváme na otázku transparentnosti, což je jedna z klíčových věcí, tak tam se prostě přijala úprava, která je z hlediska vyjasnění třeba v těch sporných kauzách, které dneska máme, absolutně nedostatečná,“ tvrdí Zaorálek.
Návrh teď posoudí Senát a ČSSD se ho podle Zaorálka prostřednictvím horní komory ještě pokusí změnit.
Se schválenou předlohou je naopak spokojený šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Ten vítá především to, že už nebude tak jednoduché ušít výběrové řízení na veřejnou zakázku na míru předem vybrané firmě.
„Odstranili jsme jako kvalifikační předpoklady plno věcí, které mohly nasvědčovat tomu, že je předem vybrán vítěz nebo okruh vítězů. Takže klíčový úkol, abychom více soutěžili, aby se soutěží účastnilo více firem, jsme podle mého názoru bezesporu splnili,“ říká Stanjura.
Protikorupční organizace novela zklamala
Podle neziskových organizací zabývajících se korupcí je sněmovnou schválený návrh k ničemu. Princip využívaný korupčníky podle nich vůbec nenarušuje a jde ho jednoduše obejít. Podle zakladatele Nadace proti korupci Karla Janečka jde o pouhá alibistická opatření.
„I když zveřejníme (vlastnickou) strukturu prvního dodavatele nebo vítěze zakázky, tak samozřejmě stačí tam nastrčit ‚skořápku‘, takže transparentnost není žádná. Neřeší to ten klíčový problém. Klíčové je to, že pokud vítěze vlastní jiná firma, tak my musíme mít vlastnickou strukturu té firmy až do posledního kolene. To je věc, která funguje standardně ve světě,“ říká Janeček.
Ze stejného důvodu se schválení novely nelíbí ani Haně Marvanové z iniciativy Konec korupci!.
„To je naprosto nedostatečné, protože když dodavatel doloží seznam subdodavatelů a budou to zahraniční firmy s neznámými vlastníky, s anonymními akciemi, tak se nikdo nedozví, kdo stojí za těmi firmami, které získávají peníze z veřejných zakázek,“ kritizuje novelu Marvanová.
