Sněmovna schválila půjčku od Evropské investiční banky

Poslanecká sněmovna schválila přijetí úvěru ve výši 12 miliard korun od Evropské investiční banky na povodňové škody. 7 a půl miliardy korun přitom bude vláda na tyto účely čerpat příští rok a zbylých 4 a půl miliardy v roce 2004. Kromě toho chtějí zákonodárci také daňově ulevit lidem, kteří byli živelní katastrofou nejvíce postiženi, ale také těm, kteří při odstraňování následků záplav pomáhali. Do druhého čtení totiž dnes v dolní komoře prošly dva návrhy - jeden vládní a druhý z dílny ODS - na úpravy zákonů, které to mají umožnit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

záplavy

záplavy | Foto: Filip Víšek

Okruh osob, kterých by se měla úprava zákonu o dani z příjmů a z přidané hodnoty týkat, upřesňuje Radiožurnálu jeden z předkladatelů normy Martin Kocourek z ODS. "Spousta lidí a podniků tam poskytlo jak svým zaměstnancům tak ostatním obcím nějakou peněžitou nebo nepeěžitou pomoc a ze současných daňových zákonů by vyplývalo, že by tyto pomoci musely být ještě daněny. My navrhujeme, aby pomoci za tímto účelem daněny nebyly."

Hlavním smyslem vládní novely je umožnit obcím v záplavami postižených oblastech odpustit nebo snížit lidem nejvíce postiženým živelními katastrofami daň z nemovitostí. "O tom, na jakou dobu, v jaké výši, o tom může výhradně rozhodnout obecní zastupitelstvo. Má to logiku v tom, že obce jsou výhradním příjemcem výnosu z této daně, a proto také svým rozhodnuítm mají právo ovlivňovat, zda tuto daň získají nebo ne," dodává ministr financí Bohuslav Sobotka.

Obě - tedy jak vládní tak předloha ODS - by měly být shcváleny ještě na této chůzi sněmovny a nabýt účinnosti do konce roku.

Povodně napáchaly škody za 70 miliard korun. Postiženo bylo 753 obcí, své domovy muselo opustit na 220 tisíc lidí.

Poslanci projednali novelu zákona, která v rámci reformy veřejné správy navazuje na normu, podle které budou moci od příštího roku snoubenci uzavírat bez nutných povolení manželství na jakémkoliv úřadě v zemi. Jde o novelu zákona o matrikách, která mimo jiné rozšiřuje okruh osob, oprávněných například nahlédnout do matriční knihy či sbírky listin. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse norma také snižuje zatížení fyzických osob při předkládání veřejných listin. "V tomto případě rodných, oddacích a úmrtních listů, když údaje o skutečnostech, které dosvědčují, to je o narození, uzavření manželství a úmrtí, má k dispozici matriční úřad, kterému mají být tyto doklady předloženy."

Markéta Kaclová, Milada Richterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme