Sněmovna schválila růst DPH na 15 a 21 procent, poslední slovo bude mít Klaus

Sněmovna po několikahodinové diskuzi přehlasovala Senát a potvrdila daňový balíček, který zvyšuje DPH na 15 a 21 procent. Ani po dnešku ale není jasné, jak vysoká daň z přidané hodnoty bude od Nového roku v Česku opravdu platit. Zákon teď dostane k posouzení prezident, který už dříve další zvyšování daní kritizoval.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na schůzi Poslanecké sněmovny | Zdroj: ČTK

Poslanci o balíčku hlasovali už poosmé. Pro schválení hlasovalo 102 poslanců, tedy jen o jednoho více, než bylo třeba. S koalicí hlasovali i nezařazení poslanci Pavel Bém (dříve ODS) a a tři bývalí poslanci Věcí veřejných – Jaroslav Škárka, Milan Šťovíček a Josef Dobeš.

Když prezident zákon vrátí, nebo podepíše až v novém roce, bude podle už dříve schváleného zákona od 1. ledna platit jedna sazba DPH 17,5 procenta. Zdražily by tak potraviny, léky, zdravotnické potřeby, voda i energie. Zlevnit by mohlo ostatní zboží i služby.

Pokud bude platit daňový balíček, DPH se zvedne o jeden procentní bod a mírně půjdou nahoru všechny ceny. Výrazně pak mohou podražit zdravotnické potřeby, které se přařazují z nižší do základní sazby.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změnách DPH diskutoval ředitel odboru strategie daňové politiky ministerstva financí Zdeněk Hrdlička, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková a hlavní ekonom Patria Finance David Marek

Daňový balíček zavádí také dodatečné 7procentní zdanění lidí s vyššími příjmy, omezuje výdajové paušály u živnostníků a ruší daňové slevy pro pracující důchodce. Snižuje se také vratka části spotřební daně z nafty pro zemědělce

Prezident má na posouzení normy 15 dní, může ji znovu vrátit poslancům nebo ji podepsat až 3. ledna. Premiér Petr Nečas věří, že prezident Václav Klaus daňový balíček podepíše. Premiér tvrdí, že v posledních dnech s Klausem o podpoře balíčku mluvil. Jeho rozhodnutí ale nechtěl předjímat.

„Já jsem přesvědčen, že pan prezident ví, co je v sázce. Že na jedné straně je tady rozpočtová stabilita, proti tomu na straně druhé je riziko vládní nestability, dokonce možnost rizika pádu vlády, rizika rozpočtového provizoria a do poslední chvíle nejistota o výši DPH,“ uvedl Nečas.

Také ministr financí Miroslav Kalousek doufá, že hlava státu nebude nejistotu ohledně výše daní prodlužovat. „Pan prezident dobře ví, že vláda předložila návrh do sněmovny včas a že pokud by se všichni vládní poslanci zachovali odpovědně, tak byl zákon schválen v září. Pan prezident je hlavou státu a já pevně věřím, že nebude prodlužovat tuto dobu nejistoty,“ věří Kalousek.

Zvýšení DPH má přinést 16 miliard

Vyšší DPH podle kritiků normy povede k nižší spotřebě domácností a tím i menšímu výběru daní, než s jakým vláda počítá. Tento argument opozice ministr financí Miroslav Kalousek odmítá.

Daňový balíček zvyšuje sazby DPH na 15 a 21 procent. Zavádí dodatečnou 7procentní daň pro lidi s vyššími příjmy, omezuje výdajové paušály u živnostníků a ruší daňové slevy pro pracující důchodce. Snižuje se také vratka části spotřební daně z nafty pro zemědělce. Od roku 2014 se výhodná nafta zcela zruší, zvýší se daň z převodu nemovitosti a zruší se stropy odvodů na zdravotní pojištění.

„Pro příští rok naši analytici předpokládají stagnaci spotřeby, nikoli růst. Inkaso počítáme na stagnaci spotřeby, proto se nedomníváme, že tato kritika je relevantní. Rozhodně neplatí úměra, že spotřeba klesla, protože se zvedla DPH. To prostě není pravda. Spotřeba klesla z celé řady jiných důvodů,“ tvrdí ministr.

„Pokud chceme dosáhnout maastrichtského kritéria, které nedodržujeme a kde jsme dostali odklad do roku 2013, tak jsou dvě cesty, kterými můžeme jít. To je buď zvyšování daní, nebo snižování výdajů. Snižování výdajů už tady do značné míry probíhalo, bylo kritizováno také, takže jiná cesta není,“ říká ředitel odboru strategie daňové politiky ministerstva financí Zdeněk Hrdlička.

Příjmy ze zvýšené DPH ministerstvo financí odhadu na zhruba 16 miliard korun. Výdaje jednoho člena domácnosti by tak měly podle Hrdličky vzrůst o několik desítek korun až stokorun za měsíc. Podle odhadů některých ekonomů a také Českomoravské konfederace odborových svazů to bude zhruba o 120 až 150 korun.

Firmám vadí nejistota

Podle členky představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavly Břečkové jakákoli právní nejistota podnikatelskému prostředí neprospívá.

„Na spotřebitelském trhu je to problém skutečně velký, týká se zejména přecenění zboží, ať už cenovek nebo systémového přecenění. Podnikatel má dvě možnosti – rychle zboží přeštítkovat, nebo to 1 procento ceny absorbovat a věnovat tak státu,“ vysvětluje Břečková.

Menší problém je to pro průmyslové trhy, kde půjde především o nastavení softwaru. I na to však bude kvůli vánočním svátkům málo času. V každém případě to podle ní přinese zvýšené náklady na administrativu.

Také hlavní ekonom Patria Finance David Marek upozorňuje, že změny se dělají na poslední chvíli, navíc se pravidla často mění. „Už jenom to, že některé daňové změny jsou dělány jako dočasné, je problém. Každý makroekonom řekne, že pokud se připravuje daňový systém, tak se má připravovat aby byl trvalý, nikoli dočasný,“ říká.

Britské obchodní řetězce se domluvily na férových cenách | Foto: Reuters

„Nejistota, nekoncepčnost, chybějící vize toho, kam dlouhodobě směřuje český daňový systém, které daně budou hrát důležitější roli, které budou druhotné, je opravdu závažným problémem,“ míní ekonom.

Podle Pavly Břečkové z Asociace malých a středních podniků a živnostníků by se stát měl spíše zaměřit na úspory na vlastním provozu. „Chápu snahu získat nové prostředky do rozpočtu, ale zatím to je stále jen na podnicích a spotřebitelích. Skutečně nevidím rozumné úspory na straně státu,“ tvrdí.

Za příklad dává soukromé firmy, které v období krize v letech 2008 a 2009 snížily zbytečné výdaje a zvýšily efektivitu. Vadí jí i to, že daně neustále rostou, i když pomalu a „nenápadně“. „Jedno procento samo o sobě u běžných spotřebních věcí není tak velká suma a není příliš citelné. Problémem je ale plíživost, jde o další zvýšení daně v řadě. Já ho skutečně nepovažuji za nezbytné,“ dodává Pavla Břečková.

Jaroslav Skalický, Věra Pfeifferová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme