Sněmovna schválila státní rozpočet
Poslanecká sněmovna podle očekávání schválila druhou verzi vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Předlohu, která počítá se schodkem 46,2 miliardy korun, příjmy 690,4 miliardy a výdaji 736,6 miliardy korun, podpořili poslanci ČSSD a ODS. V závěrečném hlasování o přijetí rozpočtu schválilo tuto klíčovou předlohu 133 ze 193 přítomných poslanců. Proti hlasovali zákonodárci KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody.
Vláda je s verdiktem sněmovny spokojena. Poslanci k návrhu rozpočtu podali ve druhém čtení několik stovek pozměňovacích návrhů a ministr financí Jiří Rusnok se nejvíce bál toho, že projde příliš mnoho výdajů na konkrétní projekty a bude tak ohrožena vládní rozpočtová rezerva. Nakonec se jeho obavy nepotvrdily. "Rozpočtová rezerva je v tuto chvíli ve výši, jakou navrhovala vláda, dokonce o 130 miliónů vyšší," uvedl Rusnok.
Podle premiéra Miloše Zemana poslanci prosazené změny podle něho kvalitu zákona nezhorší. "Tyto přesuny, jakkoli je nepokládám za příliš efektivní, v zásadě kvalitu státního rozpočtu vzhledem ke svému rozsahu neovlivní," míní premiér. Poslanecké pozměňovací návrhy označil za předvolební folklór. Zákonodárci podle něj mají pocit, že musí před volbami udělat něco pro svůj volební kraj. "Například postavit můstek přes potok, a to i v obci, kde žádný potok neteče," míní Zeman.
Předseda sněmovny Václav Klaus zase označil konečnou podobu rozpočtu za nesporně lepší než původní návrh a lepšího výsledku nebylo možné v nynější sněmovně dosáhnout. "Já bych si dovedl představit rozpočet jiný, ale také nejsem vláda, já ho také nesestavuji," řekl novinářům. Stený názor má i šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. "Označil bych ho jako zlomový rozpočet od těch vysoce deficitních vlády sociální demokracie k rozpočtům, ke kterým se bude muset vydat nová vláda," Novou vládu podle něj čeká zásadní úkol zastavit růst státního dluhu.
Z růstu státního dluhu má do budoucna obavy i místopředseda Unie svobody Ivan Pilip. Schválený rozpočet označil za špatný krok do nového roku. Proto jej čtyřkoaliční poslanci nepodpořili. Proti vládnímu návrhu hlasovali i komunisté. Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Vojtěcha Filipa jim vadí, že se při hledání finančních zdrojů v jednotlivých kapitolách sáhlo na sociální oblast. "Zejména na důchodový systém, je tady ohroženo vyplácení důchodů v roce 2002, a za takových okolností nemohl klub KSČM rozpočet podpořit," zdůvodnil Filip.
Změnami, které poslanci prosadili, je například 300 miliónů pro rómskou komunita na projekt soužití v Zastávce u Brna, 150 miliónů půjde na výstavbu pražského metra. Naopak neschválili 300 miliónů pro motolskou nemocnici na rekonstrukci dětské části. Neprošla ani miliarda a půl na zvýšení platů ve státní sféře. To se nelíbí Miroslavu Kalouskovi z KDU-ČSL. "Není to jenom hození přes palubu desetitisíců zaměstanců, ale je to především nesplnění slibu," soudí Kalousek.
Ministr financí Jiří Rusnok si i přesto myslí, že reálné mzdy těchto zaměstnanců ohroženy nejsou. "Reálně budou mzdy tak vysoké, jak se vláda původně snažila, protože inflace jde prudce dolů proti původnímu očekávání. To znamená, že nikdo nebude ukrácen na svých reálných příjmech a životní úrovni," domnívá se Rusnok. Zaměstnanci rozpočtové sféry se podle ministra dočkají zvýšení mezd nejpozději 1. dubna příštího roku.
Státní rozpočet musí ještě podepsat prezident Václav Havel.
