Sněmovna schválila úpravy zákona o výstavbě dukovanské elektrárny

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Ve středu to schválila sněmovna s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Navrhl také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany | Foto: Jan Sucharda | Zdroj: Český rozhlas

Úpravy takzvaného nízkouhlíkového zákona, který nyní dostane k podpisu prezident, vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se změnami souhlasil. Podle něj je zákon nutný pro budoucnost jaderné energetiky v ČR.

EdF, Westinghouse i KHNP. Zájemci o dostavbu Dukovan souhlasí s bezpečnostním posouzením

Číst článek

Zákon počítá s tím, že stát pro dostavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR. Podle senátorské úpravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Senát chce, aby se Rusko s Čínou nepodílely ani na údržbě Jaderné elektrárny Dukovany

Číst článek

Norma má mimo jiné umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu. Vládou navržený zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. Během více než čtyřhodinové senátní debaty se mluvilo o cenách 50 až 70 eur (až 1772 Kč) za megawatthodinu.

Proti zákonu se postavily ekologické organizace Hnutí Duha a Calla, podle nichž „norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům“.

Vláda by podle doporučení Senátu měla pro dostavbu dalšího jaderného bloku v ČR vypsat mezinárodní výběrové řízení. Mělo by zajistit „co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost ČR, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro odběratele i národní hospodářství“. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura vyzval vládu, aby s vypsáním tendru neváhala.

Na dostavbě elektrárny Dukovany se nebudou podílet firmy z Ruska a Číny. Rozhodla o tom sněmovna

Číst článek

Vláda v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme