Sněmovna svede už potřetí bitvu o lišky
Povolit kontaktní norování při výcviku loveckých psů či nikoli - o tom dnes mají znovu hlasovat poslanci. Prezident Václav Klaus totiž novelu, která přímý kontakt psa s lovenou zvěří při výcviku umožňovala, vetoval. Sněmovna tak bude o předloze rozhodovat už potřetí. Povolení kontaktního norování požadují hlavně myslivecké organizace, proti jsou především ochránci zvířat.
Pes a liška jsou teď ve cvičné noře odděleni mřížkou, která brání jejich vzájemnému napadání. Spor se vede o to, zda bude v budoucnu možné tuto mřížku odstranit.
Proti novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, která kontaktní norování umožňuje, se nejprve postavil Senát. V lednu vrátil předlohu do sněmovny s tím, že si přímý kontakt psů s liškami nepřeje.
Senátní verze, tedy ta zachovávající mřížku, poté začátkem února ve sněmovně neuspěla jen těsně - k jejímu schválení chyběly tři hlasy. Na stranu senátorů se ale postavil prezident Václav Klaus, když schválenou novelu vetoval.
"Proti znění zákona, umožňujícímu tzv. kontaktní norování, v těchto dnech dostávám od mnoha občanů a profesních organizací velmi odmítavé reakce. Myslím, že by je parlament měl vzít v úvahu," napsal prezident předsedovi Poslanecké sněmovny ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Připomněl, že opětovné povolení kontaktního norování kromě Senátu odmítla i vláda a ministr zemědělství.
Poslední slovo tak budou mít opět poslanci. Mezi těmi, kteří kontaktní norování při výcviku hájí, je i Ladislav Skopal z ČSSD. "Myslím, že pro to, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu psů při norování, je potřeba tohoto výcviku. Není to o týrání, ale je to záležitost přírody, kdy psi v přírodě potom vyhánějí lišky z nory jako škodnou," argumentuje Skopal.
Naopak poslanec Strany zelených Přemysl Rabas je přesvědčen, že při výcviku za pomoci kontaktního norování může docházet k týrání zvířat. "Připouštím, že lišky je potřeba tlumit, jejich stav je nad normu, ale to tlumení je možné i jinými způsoby a i výcvik psa při bezkontaktním norování umožňuje vycvičit psa k tomu, aby při lovu lišky pomohl," namítá Rabas.
Přestože myslivci využívají při výcviku lovu hlavně lišky, lidé se setkávají i s jinými praktikami. Takovou zkušenost má například paní Jana z jednoho z kočičích útulků na jižní Moravě. "Setkala jsem se s tím tak, že se ztráceli kocouři. Začali jsme pátrat a přišli jsme na to, že soused je myslivec a chytá je do sklopce. Dokonce kočkám vyškubou drápy a zraní nohu, aby psa nepoškrábaly a moc rychle neutíkaly," tvrdí paní Jana.
Zástupci myslivců to ale odmítají. Mezi nimi i Jindřich Pecha z mysliveckého sdružení Perknov. "Odjakživa se k umělému norování používá liška. Lišky za tímto účelem jsou chované v klecích pod veterinárním dohledem, v čas potřeby se liška v kleci přinese do míst přesně určených k tomuto nácviku, tam se vpustí do nory, vběhne do kotle, tam je uzavřená a pak se pouští pes. Jiná varianta není," zdůraznil Pecha.
Zastánci zachování mřížky, mezi něž patří třeba i výbor Českého centra PEN klubu, argumentují mimo jiné tím, že kontaktní norování je v rozporu s dohodou Rady Evropy o ochraně zvířat v zájmových chovech. Odstraněním mřížky podle nich Česko dělá v ochraně živočichů krok zpátky.
