Sněmovna vrátila ČSSD zákon o lobbingu k dopracování
ČSSD neuspěla s návrhem zákona o regulaci lobbingu. Sněmovna jej hlasy ODS, KSČM a některých nezařazených poslanců vrátila autorům k přepracování.
Návrh počítal mimo jiné s tím, že zákonodárce by měl povinnost evidovat své kontakty a informovat o nich ministerstvo vnitra. Lobbing, tedy ovlivňování veřejných činitelů v jejich rozhodnutích, navíc doposud není v českém právu přesně definován. Poslanci ČSSD chtěli lobbing zařadit do živnostenského zákona jako volnou živnost.
Zákon ČSSD znovu předložila jako reakci na aféru kolem domnělého lobbingu v neprospěch nového zákona o loteriích, kterou rozpoutal svými zjištěními deník Mladá Fronta Dnes. Kvůli aféře přišli o své stranické posty čtyři politici z KSČM, TOP09 a KDU-ČSL.
Pro a proti zákonu o lobbingu - poslanec ČSSD Jeroným Tejc a poslanec za ODS Marek Benda
I když to během diskuze, ve které normě vyjádřili podporu například zelení, vypadalo, že bude přijata k dalšímu projednávání, zvítězil nakonec názor, že i když je úprava pravidel lobbingu důležitá, obsahuje zákon právní chyby, kvůli kterému jej nešlo poslat dál.
ČSSD a Strana zelených jsou z výsledku zklamaní
Sociální demokraté zkusí zákon prosadit na program jednání sněmovny znovu. "My se budeme se snažit, aby tento zákon byl v poslanecké sněmovně do voleb přijat. Nabídneme kolegům z ostatních politických stran, aby se připojili do diskuse a společně s námi vymysleli lepší model, pokud mají pocit, že ten, který jsme zatím navrhli, není dokonalý," prohlásil poslanec za ČSSD Jeroným Tejc.
Ani Straně zelených se výsledek hlasování nelíbí. "Tenhle návrh tím pádem končí, protože přepracování znamená odsunutí na dlouho. My zvážíme jako Strana zelených, zda to neuděláme tak, že bychom připravili vlastní návrh zákona a zkusili jej dostat na plénum. Každopádně je to ostuda tohoto parlamentu, o to větší, že před několika dny novináři odkryli kauzu, v níž se ukázalo, jak jsou vlastně politické strany, minimálně TOP09 a KSČM financovány, jak to není nic jiného než korupce," prohlásil bývalý předseda zelených Martin Bursík.
KSČM a ODS návrh odmítly
Šéf komunistů Vojtěch Filip s obecnou filozofií návrhu souhlasí. K některým částem má ale výhrady.
"Já jsem proti tomu, aby se z lobbingu stala živnost. Jsem ale pro to, aby jednotlivé zájmové skupiny jasně definovaly své zájmy, aby to nemohla být otázka jednotlivých jednání, aby ty zájmy byly vyjádřeny veřejně. Takové vyjádření je informací pro toho, kdo má rozhodovat," uvedl Filip.
Podle občanského demokrata Marka Bendy byl pak zákon napsaný špatně.
"Nám vadilo, že předkladatelé deklarují úmysl, ale nenapíší návrh zákona. Z jejich strany je to odfláknuté a musí si to po sobě opravit. Ten zákon byl tak špatně napsaný, že by vyžadoval, aby se každý dopis, který přijde do poslanecké kanceláře, každá návštěva ve sněmovně, musela hlásit ministerstvu vnitra jako lobbyistický kontakt. To je úplný nesmysl a vůbec to neřeší ten problém lobbistů. Předkladatelé si s tím zákonem musí dát víc práce," řekl Benda.
Základním principem zákona je registrace lobbistů na ministerstvu vnitra. Například ve sněmovně by se mohli pohybovat pouze akreditovaní lobbisté. Zákon jasně říká, co může a co nemůže být předmětem lobbistických kontaktů. Stanoví také přísné sankce, pokud by pravidla nebyla dodržena, jak na straně lobbistů, tak na straně představitelů veřejné moci.
V USA i EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Ke konci loňského roku se do něj zapsalo něco přes 550 subjektů, ačkoliv v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20 tisíc lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají.
