Vyhlásit volby skoro rok dopředu je naschvál vlády vůči vznikajícím koalicím, tvrdí ústavní právník

Prezident Miloš Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října. Nezvykle brzké oznámení termínu zdůvodňuje tím, že stranám poskytuje čas na kampaň. „Je to naschvál vlády vůči formujícím se koalicím opozice. Volby sice vyhlašuje prezident, nicméně je to kontrasignovaná pravomoc – potřeba podpis premiéra. Andrej Babiš (ANO) se nemůže tvářit překvapeně, když s tím musel souhlasit,“ míní Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Speciál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prostor pro kampaň? Nebo naschvál vůči formujícím se koalicím opozice? Prezident Miloš Zeman vyhlásil termín letošních voleb s velkým předstihem | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Volební zákon totiž od roku 2016 omezuje kandidující subjekty finančně – utratit smějí nanejvýš 90 milionů korun. Do této sumy se přitom počítá jakákoliv propagace, která probíhá od vyhlášení voleb do data jejich konání, vysvětluje ústavní právník Wintr, v čem zmíněný naschvál spočívá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ústavní právník Wintr: Vyhlásit volby skoro rok dopředu je naschvál vlády vůči vznikajícím koalicím

„Ti, co psali novelu volebního zákona a vymezili volební kampaň takhle, nepočítali s tím, že prezident vyhlásí volby skoro rok dopředu. Na to ten zákon není připravený,“ komentuje slabinu právního předpisu s doplněním, že Ústava České republiky ani volební zákon neomezují hlavu státu v tom, jak moc dopředu smí volby vyhlásit.

„Volební zákon říká jen to, že volby musí být vyhlášeny nejpozději 90 dnů před jejich konáním,“ dodává Wintr.

Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale připomíná obtížnost vymezení pojmu kampaň. „Máme sice definici v zákoně, ale reálně se v době sociálních sítí politika provozuje tak, že kampaň probíhá permanentně. Politika je kampaní sama o sobě.“

Finanční limit podle něj mohou připravované koalice poměrně snadno obejít: „Mohou argumentovat tím, že když kandidují jako koalice, je kampaní pouze propagace koalice jako takové. A když si bude každá strana dělat kampaň pod svou značkou, tak by zkušený právník měl šanci to u soudu vyhrát. Stačí, když k tomu strany přistoupí pružně.“

Co na to nové koalice?

Nově vznikající koalice zatím sice nebyly definitivně posvěceny, přesto se jeví jako velmi pravděpodobné, že do voleb půjdou společně Piráti s hnutím Starostů a nezávislých a trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Martin Kupka (ODS) pokládá nevšední krok prezidenta republiky za škodolibost: „Samozřejmě že to omezuje možnosti zejména těch politických stran, které se do voleb vydají v novém uskupení. Představit voličům společné plány, záměry a program bude vyžadovat mnohem náročnější přípravu. Teď to navíc znamená, že se veškeré náklady započtou do limitu 90 milionů korun.“

Hosté speciálu

  • Martin Kupka, místopředseda ODS
  • Ivan Bartoš, předseda Pirátů
  • Jan Wintr, odborník na ústavní právo, Právnická fakulta Univerzity Karlovy
  • Josef Mlejnek, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Místopředseda občanských demokratů nemá strach, že by se koalice s nástrahou finančního limitu nevypořádala. A obavy v tomto ohledu nedává najevo ani předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. „Dlouhodobě si myslím, že nejlepší kampaní je faktická práce politiků. Zásadní omezení v tom nevidím.“

Riziko neregulérnosti ale tuší v předvolebních pravidlech veřejnoprávních médií, která omezují vystupování kandidátů stran.

„Mám trochu obavy, jestli to nediskvalifikuje politiky, kteří budou kandidovat,“ upozorňuje Bartoš.

Jak se chystají obě koalice na volby? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.

Jan Bumba, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme