Snížení platů soudcům neprošlo, zasáhl Ústavní soud
Platy soudců se snižovat nebudou. Ústavní soud částečně vyhověl návrhu směřujícímu proti úsporám a zrušil letošní o 5 procent sníženou platovou základnu, která u soudců činila 54 tisíc korun.
Vyhověl tak návrhu Městského soudu v Brně. Koeficient, určující poměr mezi platy soudců a státních zaměstnanců, ale ústavní soudci nechali v platnosti. Jak vysokou odměnu budou tedy soudci nakonec dostávat, musí stanovit stát.
Co dnešní verdikt Ústavního soudu znamená, vysvětloval v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Martin Drtina
Platy soudců se Ústavní soud zabýval už podvanácté. Už několikrát v minulosti se přitom vyslovil proti snižování platů. Vidí v něm ohrožení soudcovské nezávislosti.
„Soudcovské příjmy obecně by neměly být snižovány, neměly by být předmětem politického vyjednávání a pokud by mělo dojít k jejich omezení nebo snížení, pak pouze ve výjimečných případech a výjimečný případ v tomto okamžiku nenastal,“ vysvětlil zástupce generálního sekretáře Vlastimil Göttinger.
Snížení stejně přijde
Soudci se ale do budoucna snižování mezd zřejmě stejně nevyhnou. Od příštího roku se mají soudcovské platy trvale počítat podle koeficientu, kterým se pronásobí průměrný plat zaměstnanců ve státní sféře. První tři roky má být ten koeficient trojnásobný od roku 2015 má klesnout na dvou a půl násobek.
To soudci také kritizovali, ale s návrhem na zrušení této úpravy v Brně neuspěli. Novou přesnou výši soudcovských příjmů Ústavní soud ani neřešil. Nechal na státu, aby platovou základnu znovu určil.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS si myslí, že otázku kde vzít peníze na soudcovské platy by měla řešit vláda. V rozpočtu ministerstva se prý už ušetřit nedá.
„V rozpočtu ministerstva spravedlnosti jsme počítali s platy, které jsme vypočítali podle zákona, který dnes Ústavné soud zrušil. Bude muset dojít k navýšení v resortu spravedlnosti o několik set miliónů korun. To je částka, kterou bude dnešní rozhodnutí stát daňové poplatníky,“ konstatoval Pospíšil.
Vláda to asi zkusí znovu
Vláda by podle něj měla hledat další způsoby, jak soudcům platy snížit tak, aby to nebylo v rozporu s pohledem Ústavního soudu.
„Pokud hrozí globální ekonomická krize, pokud je vláda vládou rozpočtové odpovědnosti a všem snižuje platy, snižuje je i lidem, kteří mají mnohem menší příjmy než soudci, tak může vláda jen těžko ustoupit od pokusu snížit platy i soudcům,“ řekl ministr Pospíšil.
O rozhodnutí Ústavního soudu mluvili ve večerních Ozvěnách dne ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník
Nezávislost soudců podle něj nijak nesouvisí s platem. „Pokud někomu snížíte plat o 5 procent, pak pochybuji, že to může mít vliv na jeho nezávislost.“
Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník dnešní rozhodnutí Ústavního soudu uvítal. Zdůraznil, že v odůvodnění je jasně napsáno, jaká mají být pravidla pro odměňování soudců.
„Politici bohužel opakovaně tato pravidla nerespektují a pak nás dostávají do velmi nedůstojné situace, kdy se musíme domáhat svých práv u soudu,“ uvedl Lichovník.
Soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn zdůraznil, že samotné snižování platů soudců není protiústavní. Problémem je, že do platové úpravy soudců zasahuje parlament každý rok. Původní úprava přitom umožňovala bezproblémové ústavní snižování platů soudců v závislosti na tom, jak se vyvíjejí platy ve veřejném sektoru.
„V roce 2007 byla ovšem tato úprava zastavena, došlo k zamrznutí platů. Zatímco platy ve veřejné sféře rostly, platy soudců řadu let zůstávají stejné. Pokud bychom nechali běžet obecnou právní úpravu, tak by stejně ke snížení platů soudců došlo a současně by to nebylo ústavně problematické,“ dodal Zdeněk Kühn.
