Nová bojová vozidla pěchoty zatím nebudou. Kvůli snížení rozpočtu ministerstva i špatně vypsanému tendru
Snížení rozpočtu ministerstva obrany o 5,5 miliardy korun ovlivní pouze nákup bojových vozidel pěchoty. Většina částky byla určená na první splátku bojových vozidel, největší zakázku v historii armády za 50 miliard ale resort letos stejně nestihne podepsat. Podle současné šéfky úřadu Jany Černochové (ODS) předchozí vedení tendr nepřipravilo dobře. Na další investice obrany ale snížení rozpočtu nebude mít vliv.
„Letos ani nejde podepsat smlouvu. V takovém stavu to nechal ministr obrany (za ANO Lubomír) Metnar. Máme tam jenom uchazeče, žádnou nabídku,“ řekl Radiožurnálu ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
„Nicméně vláda k tomu přijala usnesení, kterým ujistila, že s tou zakázkou počítá. I to říká našim partnerům v NATO, že těch pět miliard tam není proto, že bychom chtěli šetřit, ale protože minulá vláda zpackala přípravu veřejné zakázky.“
Už v lednu jeho stranická kolegyně a šéfka resortu obrany Jana Černochová prohlásila, že projekt na bojová vozidla by se případně nefinancoval z rozpočtu jí vedeného ministerstva. „Proto mám dohodu s panem ministrem financí, že pokud by se skutečně podařilo zakázku zrealizovat, že dostaneme finanční prostředky mimo rozpočtový rámec,“ přiblížila.
To znovu potvrdil i Stanjura. Peníze by vyčlenil z rozpočtových rezerv. „Kdyby se opravdu povedlo najít nějaké právní řešení, které bude bezpečné z hlediska legislativy, tak ano. V usnesení jsme schválili, že vláda souhlasí se zařazením do strategického projektu v okamžiku, kdy bude připravovat další rozpočtové výdaje, tak to mám zohlednit.“
9000 otázek
Nabídky všech tří uchazečů o tendr vyřadil bývalý ministr obrany Lubomír Metnar na konci svého funkčního období. Uchazeči podle něj nesplňovali podmínky a neodpověděli správně na 9000 otázek v zadávací dokumentaci. „Výsledek v podobě podání nabídek vůbec neodpovídal času, co na to měli a jaká komunikace de facto v té věci byla vedena,“ vysvětloval Metnar.
Ministerstvo plánuje nákupy dronů i munice do děl v roce 2022. Vyřešit musí i zakázku na bojová vozidla
Číst článek
Bezchybně vyplnit tisíce otázek z dokumentace je ale podle ministryně Černochové nemožné. Teď budou další postup resortu obrany analyzovat právníci. „Právní analýza by měla být hotová do konce března a v tuto chvíli probíhá proces výběru toho, kdo právní analýzu zhotoví,“ nastínil mluvčí resortu Jakub Fajnor.
Černochová se obává toho, že Česku hrozí pokuty. Stávající dodavatelé už totiž do tendru investovali miliony korun. „Pokud se teď na tom rozcestí rozhodneme špatně, tak to může Českou republiku stát hodně finančních prostředků na arbitrážích.“
‚Škrtat u obrany je nesmysl‘
Podle Metnara je ale chyba, že obrana o peníze na nákup bojových vozidel v této chvíli přišla. „Myslím si, že škrtat u obrany je nesmysl. Armáda peníze potřebuje a já za sebe budu podávat návrh, aby se ty peníze do rozpočtu vrátily,“ řekl Radiožurnálu.
Je přesvědčen, že ministerstvo obrany mohlo peníze utratit za jiné projekty, třeba za vrtulníky. To ale úřad odmítá jako nesystémové řešení.
Kromě peněz na splátku bojových vozidel pěchoty škrtlo ministerstvo i částku půl miliardy korun, která měla jít na valorizaci platů. Přidáno tak dostanou pouze vojáci, kteří pomáhali bojovat s covidem.
Letošní nižší rozpočet obrany podle ministerstva neohrozí závazek dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2025, jak má vláda v programovém prohlášení. Vzniknout má navíc legislativa, která by dvouprocentní výdaje uzákonila.
