Sobotka pro ČRo: Běžencům by se mělo pomáhat, musíme ale dbát na vlastní bezpečnost

Česko po teroristických útocích v Paříži zpřísnilo bezpečnostní opatření na letištích nebo u jaderných elektráren. Důsledněji chce také prosazovat skutečné posílení vnějších hranic Evropské unie. Běženci, kteří přijdou k nám, by měli projít bezpečnostní prověrkou. Že se situace ve Francii teď pečlivě sleduje, potvrdil v exkluzivním rozhovoru premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Exremiér Bohuslav Sobotka z ČSSD | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

My samozřejmě monitorujeme i všechny veřejné zdroje, které jsou publikovány ve Francii, abychom měli aktuální přehled o tom, co se odehrává. Nejvíc relevantní jsou přirozeně veřejná prohlášení představitelů francouzské prokuratury nebo vlády.

Každou informaci, která se objeví v médiích, je potřeba ověřovat, abychom nečinili mylné nebo unáhlené závěry. V každém případě mohu potvrdit, že probíhá standardní spolupráce bezpečnostních složek tak, jako k tomu docházelo v případě prvních atentátů v Paříži na jaře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Exkluzivní rozhovor Vladimíra Kroce s premiérem Bohuslavem Sobotkou

Čekáte nějaké politické dopady, které by se mohly týkat i Česka?

Těžko říct jaké. My každopádně pokračujeme v trendu, který jsme začali. Po lednových atentátech v Paříži jsme se rozhodli zvýšit peníze pro všechny tři naše tajné služby. Umožnili jsme jim, aby začaly nabírat nové lidi, do roku 2020 přibudou čtyři tisíce policistů, přibude několik tisíc příslušníků armády, zvýšili jsme rozpočet armády i policie.

Současné atentáty potvrzují, že bohužel jdeme do mnohem méně bezpečného světa, že se na to Česká republika musí více připravovat i po finanční stránce. Jsem rád, že se mi také podařilo prosadit rozšíření kompetence zpravodajských služeb.

Objevují se úvahy, že by Francie mohla požádat o pomoc podle článku pět smlouvy o NATO. Jak by v takovém případě reagovala Česká republika?

Zatím takový signál nemáme. Pokud by se Francie rozhodla využít platformu NATO, my jsme připraveni k podpoře. Předpokládám, že o formách podpory, kterou by poskytovaly jednotlivé státy, by se nejprve jednalo na úrovni NATO.

V každém případě my jsme už dnes součástí koalice cca 60 států, které jsou aktivní v boji proti Islámskému státu a i tady jsme připraveni například navýšit dodávky munice nebo zbraní iráckým, kurdským bojovníkům, tedy těm, kteří jsou v přímém střetu s Islámským státem.

Prezident Miloš Zeman mluvil po jednání Bezpečnostní rady státu s jistou nadsázkou o opevnění Evropy. Chce pevnost Evropu i česká vláda, a pokud ano, v jaké podobě?

My bychom byli rádi, kdyby fungovala vnější schengenská hranice. Když se zaváděl schengenský prostor, řeklo se ano, rušíme hranice mezi státy, ale kontroly budou probíhat na vnější schengenské hranici. Dnes se ukazuje, že v Itálii nebo v Řecku tato hranice nefunguje. Proto jsme jako Česká republika navrhli společnou evropskou pohraniční a pobřežní stráž a tady bychom to měli na evropské úrovni rychle dotáhnout do konce.

Vnější schengenská hranice samozřejmě musí být propustná, ale jen pro legální pohyby. Pokud jde o nelegální pohyby, tam je potřeba, aby byla přijímací střediska, kde se oddělí uprchlíci od ekonomických migrantů. Uprchlíci mohou být součástí azylového řízení a ti nelegální by měli být vraceni do zemí původu. Bohužel tato struktura na vnější schengenské hranici zatím vybudována není a musí být dokončena.

Jak ale odlišit držitele falešných pasů? Aktuálně se probírá, že dva z útočníků měli padělané syrské pasy a přinejmenším jeden údajně přišel mezi uprchlíky přes Srbsko. Jak toto řešit?

V okamžiku, kdy některé evropské země vyjádřily preferenci speciálně pro syrské uprchlíky, tak se zvýšila výroba falešných syrských dokladů. Řada uprchlíků i z jiných zemí, než je Sýrie, se začala za syrské uprchlíky vydávat. To je problém, který tady existuje. Máme problémy ve vztahu k Africe, řada zemí nemá registry obyvatel, nemá v pořádku systémy vydávání dokladů, takže i tohle podtrhuje fakt, že musíme být obezřetní.

Chci připomenout, že Česká republika v debatě o migraci a o kvótách trvá na tom, že chceme u všech lidí, kteří eventuálně přijdou do České republiky v rámci přesídlování nebo relokace, udělat bezpečnostní prověrku a chceme mít právo veta, abychom eventuálně některé tyto uchazeče mohli odmítnout právě z bezpečnostních důvodů. Prověřování identity v okamžiku, kdy ten člověk nemá vůbec žádný doklad nebo disponuje nějakým falešným, je problematické.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme