Sociálně vyloučené lokality jsou záminkou pro rasistické útoky

Zničené domy a hromady odpadků kolem nich. Tak vypadá řada sociálně vyloučených lokalit na severu Moravy. Odborníci varují, že právě tato místa se často stávají záminkou pro rasistické útoky pravicových extrémistů. Aktivity neonacistické scény přitom právě v Moravskoslezském kraji sílí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romové z Dobré vody na Toužimsku | Foto: Český západ

„Na úřadě vidím, že máme celou novou generaci, která je už naučená a zvyklá, že se prostě do práce nechodí. Stačí, když dokončí základní školu, pak zajdou na úřad práce a sociálku a mají příjem jistý,“ řekla Radiožurnálu pracovnice ostravského sociálního úřadu - romská žena, která se vlastní pílí vypracovala k vysokoškolskému diplomu.

Přestože sama poznala latentní rasismus i urážky kvůli barvě pleti, nechce přivírat oči nad mnohými problémy a nebojí se kritizovat současný systém sociálních dávek. „Pokud nebudou mít vzdělání, zůstanou v bryndě, ve které jsou a bude to pořád horší a horší,“ uvedla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z Moravskoslezského kraje natočila pro Ranní Radiožurnál reportérka Andrea Čánová.

V karvinském ghettu potvrzují slova o nutnosti vzdělávání Romů lidé přímo z praxe. Bez pomoci zkušených terénních pracovníků se to ale neobejde.

„Je to celkem problém, protože rodiče nekladou příliš velký důraz na učení. Oni prostě nemají čas na to, aby se věnovali svým dětem, protože se věnují mladším dětem,“ uvedla Renáta Chytrová z karvinského magistrátu.

V sousedním Bohumíně dokonce pošta do sociálně vyloučené lokality odmítla roznášek zásilky. Měla strach o své listonošky. „Tady to jsem zažila poprvé. A bydlela jsem také v jedné takové lokalitě, ale nikdy tam nebylo to, co se děje tady. Je to moc špatné,“ uvedla jedna z nich.

Stoupající projevy stoupenců krajní pravice

Sociálně vyloučené lokality, frustrace, nezaměstnanost - to je podle policisty Rostislava Choboly podhoubí pro stoupence pravicového extremismu. „To jsou ty momenty, které přitahují tyto nemocné lidi, kteří se nám rekrutují právě z krajně pravicové scény,“ uvedl policista, který se dlouhodobě zabývá neonacistickou scénou.

Moravskoslezský kraj podle něj nemá přímé kontakty s německou krajně nacionalistickou scénou, nicméně místní neonacisté mají velmi úzké kontakty na krajně pravicovou polskou a slovenskou scénu.

„To se v minulosti, zejména třeba při koncertech, ukázalo. I letos už vlastně proběhly dvě takovéto akce a znovu se odehrály na území Polska,“ dodal.

Nejvíce sledovanou kauzou je v těchto dnech soudní přelíčení se žháři z Vítkova. Hodili zápalné lahve do domku romské rodiny a vážně zranili dvouletou Natálku. Podle státní zástupkyně vše cíleně plánovali, aby se v době Hitlerových narozenin zviditelnili mezi neonacisty.

Andrea Čánová, Katka Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme