Sociální dávky jen pro 'skutečně potřebné'. Ministerstvo chce zpřísnit kontroly

Ministerstvo práce a sociálních věcí letos seškrtá kvůli chystaným úsporám v rozpočtu výdaje na sociální dávky a podpory o tři miliardy korun oproti původním plánům. Šéf resortu Jaromír Drábek počítá zejména s přísnějším posuzováním toho, kdo dávky skutečně potřebuje. Spoléhá se také na důslednější kontroly a velké úspory chce hledat i ve výdajích na informační technologie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad práce

Úřad práce | Foto: Filip Jandourek

„Tuto úsporu budeme muset naplnit v oblasti takzvaných nepojistných sociálních dávek, to znamená dávek, které vyplácejí úřady práce. Mám za to, že to je splnitelný cíl, protože kroky, které byly přijaty od 1. ledna v rámci sociální reformy, skutečně předpokládají mnohem individuálnější a intenzivnější práci s jednotlivými nezaměstnanými. A myslím si, že diskutovány byly takové položky jako veřejná služba, jako docházka nezaměstnaných na úřady práce nebo kontaktní místa veřejné správy, a to jsou všechno aktivity, které nám pomohou velmi pečlivě pracovat s tím, zda lidé, kteří žádají o sociální dávky, jsou skutečně potřební a stát skutečně k nim má nasměrovat svoji finanční pomoc,“ vysvětlil Drábek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odborník ČSSD pro sociální politiku a profesor sociologie Martin Potůček a místopředsedkyně TOP 09 a rozpočtového výboru Helena Langšádlová diskutovali o chystaných škrtech ve výdajích na sociální dávky

Odborník ČSSD pro sociální politiku a profesor sociologie Martin Potůček ale upozorňuje, že dávky byly kráceny už několikrát v minulosti. Současná vládní politika podle něj ohrožuje zejména nejslabší skupiny obyvatel.

„Dnes to vypadá tak, že Česká republika je v rámci Evropské unie v zásadě až na konci toho pomyslného žebříčku štědrosti. Takže to, co se dnes děje, je utahování opasku tam, kde ten opasek už je hodně a hodně utažen, a někdy bych řekl, že i přetažen,“ říká.

Místopředsedkyně TOP 09 a rozpočtového výboru Helena Langšádlová ovšem uklidňuje, že například dávky pro zdravotně postižené sníženy nebudou. Ušetřit prý lze podle odhadů ministerstva financí právě striktnějším dodržováním pravidel u vyplácení dávek hmotné nouze nebo dávek pro nezaměstnané, potvrzuje Langšádlová:

Kontroly nelegálně pracujících nezaměstnaných budou častější

„Uvedu úplně konkrétní případ. V loňském roce byly provedeny kontroly a bylo zjištěno, že přes dva tisíce lidí jenom v rámci těchto namátkových kontrol pracuje načerno a mnozí z nich souběžně pobírají dávky ze sociálního systému. Tak určitě právě tito lidé by neměli do budoucna mít nárok na dávky.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí už podle ní letos počítá s navýšením počtu pracovníků, kteří se na tento problém ještě důsledněji zaměří. Zvýší se například četnost kontrol u zaměstnavatelů, v příštím roce by jich mělo být několik set tisíc, upřesňuje Langšádlová.

Podle Potůčka je ale dokázáno, že se kontroly v některých případech nevyplatí dělat, protože náklady na jejich provedení převýší úspory, které kontrolami vzniknou.

Drábek chce kvůli úsporám dát letos na dávky o tři miliardy méně

Číst článek

„Takto proti pravidlům jednajících osob je podle různých výzkumů jedno až dvě procenta, tak si myslím, že stojí skutečně za úvahu, jestli by nebylo lepší orientovat aktivity ministerstva jiným směrem,“ podotýká.

Šetřit na sociálních dávkách by se podle něj dál nemělo a naopak by se prý odpovědné osoby měly zamyslet, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu, aby bylo dost pro všechny potřebné. Potůčkovi zejména vadí v minulých letech realizovaná úsporná opatření jako zrušení sociálního příplatku matkám samoživitelkám, zpřísňování a omezování dávek v nezaměstnanosti nebo zavedení institutu veřejné služby, který přirovnává k nuceným pracím.

Veřejně prospěšné práce pro určitou část obyvatel ale hájí Langšádlová: „Máme tady skupiny lidí, kteří ztratili pracovní návyky, kteří byli závislí na sociálních dávkách opravdu dlouhodobě, a já jsem přesvědčena, že pokud ostatní, kteří pracují, jim přispívají, tak těch 20 hodin týdně, které se tito lidé podílí na veřejné službě, není přehnaný požadavek.“ Nejedná se prý navíc jen o zametání ulic a podobně, ale například i o pozice asistentek v mateřských školkách.

Na sociální dávky jde téměř polovina státního rozpočtu, uzavírá Langšádlová, a úřady navíc aktivně pomáhají nezaměstnaným sehnat práci.

Veronika Sedláčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme