Sociální demokracie vyzvala ministra Drábka k rezignaci. Kvůli dopadům reforem
Nižší valorizace penzí v příštím roce, změny ve vyplácení příspěvků na bydlení a třeba také zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty mají, či budou mít podle odborníků významný negativní dopad na životní úroveň některých důchodců. Před některými důsledky varovala nedávno i kancelář ombudsmana. Dnes se svou kritikou přišla i opoziční ČSSD, která vyzvala k rezignaci ministra Jaromíra Drábka.
„Důvodů k rezignaci ministra Drábka by se našla celá řada, když si vezmeme například situaci kolem nefunkčního informačního systému na úřadech práce, který nefunguje dodnes,“ říká stínová ministryně práce a sociálních věcí Ivana Stráská.
Podle Stráské budou mít vládní kroky dopady na občany tak negativní, že si to někteří nedovedou ani představit.
O dopadech vládních reforem na občany mluvili na Radiožurnálu poradce ministra práce a sociálních věcí, odborník na důchodovou reformu Tomáš Machanec a stínová ministryně práce a sociálních věcí Ivana Stráská
„Ministerstvo pravidelně sleduje příjmovou situaci nejen důchodců, ale všech skupin obyvatelstva. S ohledem na tyto naše informace připravujeme všechny naše záměry, které pak předkládáme vládě a parlamentu. Nemáme radost z toho, že předkládáme opatření, která jsou většinou úsporná. Děje se to ale v celé vyspělé Evropě, že vlády řeší, jak se vyrovnat s dluhy minulosti,“ oponuje poradce ministra práce a sociálních věcí, odborník na důchodovou reformu Tomáš Machanec.
„Důchodců, kteří jsou ohroženi chudobou, je přibližně šest procent. Je to jedno z nejmenších čísel na světě. Evropský průměr je asi 17 procent. Poté, co zpomalíme tempo růstu valorizace důchodů, očekáváme, že toto procento může vzrůst maximálně na osm procent,“ pokračuje Machanec.
„Při tom, jaké kroky vláda podniká pořád vůči stejné skupině lidí, může být během tří let ohroženo chudobou až 300 000 lidí nad 65 let. Znamená to, že jsme v tempu a riziku druzí za Maďarskem. Prognóza není tak příznivá. Navíc hranice chudoby je podle metodiky EU dána 9500 korunami. Průměrný důchod je u nás 10 400 korun. Rozdíl tedy není velký,“ upozorňuje sociální demokratka.
Machanec kritiku odmítá. Podle něj dopady nemíří stále na stejnou skupinu, ale bohužel se týkají všech: „Číslo 300 000 je zcela mimo realitu. Naše propočty a propočty renomovaného institutu CERGE profesora Švejcara to číslo vyčíslují možná na 100 000 v horizontu tří let. Sjednocujeme systém sociálních dávek, aby byl jednodušší, přehlednější, a aby se nestávalo, že někdo zneužije toho, že informace nejsou na stejném místě a bere třeba tři dávky, aniž je potřebuje. A naopak někdo neví, že má na nějakou dávku nárok.“
