Sociolog: Sčítání nemuselo být, kdyby se změnil systém
Při posledním sčítání odhadovali někteří odborníci a politici, že to další už nebude nutné, mezi nimi i sociolog Petr Matějů. Příčina dalšího sčítání tkví podle něho v tom, že se před deseti lety zaspalo s diskusí o zakládání registrů obyvatelstva, které by umožnily průběžně realizovat výběrová šetření. Nové údaje však prý jsou zapotřebí.
„Tenkrát jsem se domníval, že se to podaří a že se vydáme stejným směrem jako třeba Nizozemsko. Ale debata po sčítání před deseti lety vlastně ani nezačala, natož aby vyústila v nějaké rozhodnutí.“ V případě založení registrů by se podle Matějů mohlo sčítání konat třeba až v pětadvacetiletých intervalech.
Další překážkou jsou velice přísné české zákony, které nedovolují nakládat s osobními údaji tak, jak by bylo v případě registrů zapotřebí. Přesto se ale Matějů domnívá, že by se měla debata po letošním sčítání otevřít.
Sociolog Petr Matějů navrhl v pořadu Stalo se dnes úspornější metody zjišťování údajů o občanech
Sčítání lidu však považuje za nezbytnost. „Každá moderní země má mít o sobě co nejkvalitnější a relativně čerstvé údaje. Na tom se stavějí prognózy společnosti, odhady dlouhodobých vývojů. Otázkou ale je, zda se to nedá formou menších výběrových šetření pořídit levněji,“ uvažuje Matějů.
Zároveň upozorňuje, že běžný občan velké efekty sčítání lidu nepozná. „Největší užitek bude mít Český statistický úřad, který si opraví své údaje, profitovat z toho budou vědci, výzkumníci, protože na základě výsledků mohou stavět další výzkumy.“
Poprvé se nebude zjišťovat trvalé bydliště, ale to reálné. Podle Matějů se už institut trvalého bydliště přežil. „Možnost přihlásit se kamkoli, kam se člověk přihlásit chce, je jednou z příčin, proč trvalé bydliště ztrácí význam, který mělo dřív. Domnívám se, že je daleko lepší sledovat, kde lidé opravdu bydlí,“ uzavírá.