Šojdrová: Ve Sněmovně chybíme my i naše témata
Delegáti mimořádného sjezdu KDU-ČSL budou o víkendu ve Žďáru nad Sázavou vybírat nového předsedu či předsedkyni. Kandiduje i dosavadní úřadující předsedkyně Michaela Šojdrová. Sjezd se bude věnovat i personálním otázkám, zejména příčinám propadu v květnových volbách.
Michaela Šojdrová zdědila křeslo šéfky strany provizorně po Cyrilu Svobodovi, který byl donucen po debaklu v květnových volbách odstoupit. Několikrát upozorňovala, že kandidovat nebude, ovšem názor nakonec před několika dny změnila.
„Rozhodla jsem se tuto kandidaturu přijmout teprve poté, když jsem zjistila, že kandidáti, které chceme podpořit do čela strany, se rozhodli nekandidovat. Byli to například Daniel Rychnovský a senátor Petr Šilar. Myslím, že pět měsíců v čele KDU-ČSL je určitou zkušeností, kterou mohu využít pro nastávající období,“ sdělila Českému rozhlasu Šojdrová.
Milada Richterová hovořila s kandidátkou na předsedkyni KDU-ČSL Michaelou Šojdrovou před volebním sjezdem
Kromě Šojdrové kandidují třiatřicetiletý pardubický krajský stranický tajemník Pavel Bělobrádek, bývalý poslanec a blízký spolupracovník Josefa Luxe a Cyrila Svobody Jaroslav Orel a pedagožka Masarykovy univerzity Jiřina Šťouračová ze Žďáru nad Sázavou.
Z panelové diskuse určené kandidátům na předsedu strany vyšli nejlépe Šojdrová a Bělobrádek. Shodli se na potřebě většího otevření strany, rozdílný názor však mají na nutnost programové změny. Šojdrová vychází z analýzy, kterou si lidovci objednali po květnových volbách. Z ní vyplynulo, že program byl standardní, ale strana ho neuměla prezentovat.
Politický analytik ČRo Petr Nováček seznamuje posluchače Ozvěn dne s předpokládaným děním na nadcházejícím sjezdu KDU-ČSL
„Měli bychom připravit vizi křesťanské politiky pro nové desetiletí 21. století. Je nám vytýkána určitá nečitelnost, rozkolísanost, ale aby byla strana čitelná a předvídatelná, musí stát na pevných základech a musí za programem, dlouhodobou vizí jít,“ tvrdí.
„Ukazuje se, že křesťanští demokraté mají nezastupitelný politický program. V tuto chvíli v poslanecké sněmovně chybíme, protože nejsou některá politická témata zdůrazněna. Nikdo za ně nebojuje,“ upozorňuje Šojdrová.
„Ale ne formou státní ochrany a sociálních dávek, ale formou, kterou jsme my dlouhodobě prosazovali. To je spravedlnost pro rodiny s dětmi v rámci daňového systému, penzijního systému.“
Nepřítomnost lidovců ve Sněmovně považuje za ochuzení české politické scény také politický analytik Českého rozhlasu Petr Nováček: „Pokud bude dál pokračovat pokles preferencí Věcí veřejných, které jsou už teď podle STEMu na hranici volitelnosti, budeme možná ještě prstíčkem hrabat po straně, která byla schopná zaskakovat a fungovat jako spojovací můstek ve vládních koalicích.“
Volební neúspěch se bude řešit v personální rovině
Nové vedení strany bude mít podle Šojdrové důležité úkoly: přivést křesťanské demokraty na politickou špičku, jejímž reprezentantem je Poslanecká sněmovna a uspět v dalších krajských a senátních volbách.
„Chystáme změnu stanov, zkrácení funkčního období volených orgánů na dva roky. Já to velmi podporuji a věřím, že i tato změna přispěje k větší dynamice, komunikativnosti a otevřenosti této strany.“
Ve Žďáru se podle Nováčka také očekává velká diskuse o letošních neúspěších KDU-ČSL zejména v květnových volbách. „Lidovci pořád nosí v hlavě, jestli to byl Jiří Čunek nebo Cyril Svoboda nebo oba. Personální záležitosti budou výrazným tématem nadcházejícího sjezdu.“
Lidová strana byla vždy tradiční součástí české parlamentní politiky. Od květnového debaklu KDU-ČSL ve sněmovních volbách tomu tak není, avšak nedávné senátní a komunální volby naznačily, že lidovce není ještě radno zcela odepisovat.
