Sopečný popel zahalil Evropu, letecká doprava je paralyzovaná
Obrovský mrak sopečného prachu putuje Evropou a pomalu klesá. Komplikace v letecké dopravě jsou srovnatelné jen se situací po teroristickém útoku na New York a Washington v září 2001. Zrušené jsou tisíce letů, desetitisíce lidí jsou uvězněné na letištích.
Řízení letového provozu po poledni uzavřelo vzdušný prostor také nad Českou republikou. Uzávěra platí i pro vrtulníky letecké záchranné služby. Záchranářské vrtulníky nebudou zasahovat pravděpodobně do sobotního rána.
Letecké společnosti jen za dnešek zruší na Ruzyni přes 180 odletů a stejný počet příletů. Na letišti v Ruzyni jsou tisíce lidí, kteří se svého letu nedočkali. Letiště Praha posílilo telefonní centrálu a radí cestujícím, aby pro aktuální informace volali číslo 220111888 a sledovali webové stránky. České dráhy kvůli náporu cestujících posilují mezinárodní spoje.
Podle Radima Tolazse z Českého hydrometeorologického ústavu může tento stav trvat celé týdny. Meteorolog ale neočekává, že by to mohlo lidem způsobit nějaké zdravotní problémy.
Nemocní nemají vycházet z domu
„Vzdálenost oblaku od zdroje už tak veliká, že už to není standardní mrak, takže ho nevidíme. Není to něco, co by bylo vidět a nějak omezovalo činnost člověka. Nikdo ale neví, co ten mrak obsahuje, zatím nejsou hotové analýzy,“ řekl Tolasz.
Státní zdravotní ústav ale přesto doporučil, aby děti, lidé s nemocným srdcem a dýchacími obtížemi a staří lidé raději nechodili ven. Světová zdravotnická organizace vyzvala lidi v celé Evropě, aby raději zůstali doma, pokud se začne vulkanický popel snášet na zem.
Popel bude nad Českem zřejmě i v sobotu. Sopečné částice totiž sestupují z velkých výšek velmi pomalu a jejich koncentrace v ovzduší by tedy neměla být tak vysoká, aby ohrozila zdraví lidí. Přesto mohou tyto částice způsobit podráždění spojivek a dýchacích cest.
„Z ovzduší vypadávají nejprve ty největší částice, které ohrožují naše spojivky. To znamená, že ven by neměli vycházet spíše lidé s očními problémy,“ vysvětlil Jaroslav Volf ze Státního zdravotního ústavu.
Nelétá se v půlce Evropy
Paralyzována je prakticky celá severní polovina Evropy. Je zrušených na 60 procent všech evropských letů. V absolutních číslech je to asi 17 tisíc spojů. Dnes jsou uzavřená letiště od Irska přes Benelux až po Pobaltí. Nelítá se na severu Francie a Německa, ale zavřelo už i letiště ve Frankfurtu.
Ale jak popel postupuje na jih a na východ se uzavírá postupně rakouský, český i slovenský vzdušný prostor. Přerušení letecké dopravy už oznámila i bulharská Sofie.
Podle služby Eurocontrol bude letecká doprava v Evropě vážně narušená i v sobotu. Popel z islandské sopky se bude šířit dál na jih a východ.
Bohumil Techlovský z Českého hydrometeorologického ústavu předpokládá, že v neděli by se u nás mohl letový provoz obnovit. „Mám ale obavy z příštího týdne, pokud bude sopka chrlit prach i nadále stejnou intenzitou, tak se situace možná bude už v úterý opakovat a těžko odhadovat konec.
Sopka Eyjafjallajökull dokázala v minulosti být aktivní i řadu měsíců. A navíc její aktivita zatím vždy byla předzvěstí mnohem většího výbuchu sousední sopky Katla. Takže podle vulkanologů to největší nebezpečí nastane teprve až tato erupce skončí.
Zhasnutí motorů nad Indonésií
To, co zažívá Evropa kvůli sopce na Islandu se v historii letectví stalo už několikrát, což potvrzuje i letecký publicista Martin Velek.
„Letoun společnosti British Airways v minulosti prolétl podobným mrakem nad Indonésií, konkrétně přímo nad epicentrem výbuchu sopky. Částečky obsažené ve vzniklém mraku postupně způsobily zhasnutí všech čtyřech motorů letounu Boeing 747, který postupně proklesal z výšky 11 500 metrů asi do 1300 metrů, když posádka postupně 3 motory opět zprovoznila a posléze přistála na letišti v Jakartě,“ řekl Velek Rádiu Česko a dodal:
„V případě výbuchu sopky na Islandu už ale není ve vzduchu tolik částic, které by letadlo mohly ohrozit, nicméně stále jich je dost na to, aby ho poškodily.“
Čeká nás silnější erupce?
Islandská sopka Eyjafjallajökull nepatří mezi největší a nejnebezpečnější vulkány severského ostrova. Podle Pavly Waldhauserové, české meteoroložky donedávna působící v Islandském meterologickém ústavu, ale její pobuzení v minulosti často signalizovalo erupce s ničivějším dopadem.
„Tato sopka je v podstatě jako malá rozbuška vedle obřího vulkánu Katla. Eyjafjallajökull byl aktivní v posledních letech třikrát a pokaždé po této erupci během měsíce až jednoho roku začala soptit právě Katla," řekla Waldhauserová.
Meteoroložka Pavla Dagsson-Waldhauserová donedávna působila v Islandském meteorologickém ústavu
Poslední erupce v roce 2004 způsobila mohutnou povodeň, protože rozpustila přilehlý ledovec.
„V místě, kde v téměř nic neteče, byl najednou průtok jako tři Amazonky. Způsobilo to dokonce vlnu cunami, která došla až do Anglie. V roce 1918 kvůli pyroklastickému oblaku po výbuchu Katly zemřelo i mnoho lidí v Evropě," dodala Waldhauserová.
