Sopka by lety v Česku neměla příliš omezit. O startu rozhodnou dopravci
Sopečný prach z islandské sopky Grímsvötn má odpoledne dorazit nad Českou republiku. Cestující tak musí počítat i s tím, že se některé lety zruší. Mluvčí řízení letového provozu Richard Klíma ale uklidňuje, že situace se v Česku vyvíjí zatím pozitivně. O startu jednotlivých letadel si nicméně rozhodují sami dopravci.
Jak vidíte aktuální situaci?
Situace vypadá poměrně pozitivně. Podle předpovědních map by ve 14 hodin měla část sopečného popela zasáhnout oblast severních Čech. A to jen do výšky 6000 metrů. To znamená, že nebudou omezeny přelety České republiky. A i v oblasti, kde bude koncentrace sopečného popela, nedojde k žádným omezením, protože koncentrace bude nejnižší možná. To znamená menší než 2000 μg/m3.
Nedojde tedy k žádnému omezení poskytování služeb řízení letového provozu. Rozhodnutí o provedení letu bude záviset pouze na příslušném leteckém dopravci. Kolem 20. hodiny by měly některé části Česka být sopečným prachem zasaženy, ale pořád se bude jednat o nízké koncentrace.
Rozumím tedy dobře, že dopravce si rozhodne, jestli letadla poletí, nebo nepoletí? Řízení letového provozu tak zatím nemusí používat žádný manuál pro kritičtější situace?
Každý letecký dopravce v Evropě si bude rozhodovat podle vývoje situace, podle koncentrace, která bude naměřena a vydána v předpovědních mapách, zda let provede, nebo neprovede.
Tedy na jeho riziko?
Je to podle jeho systému bezpečnosti, podle toho, jak situaci vyhodnotí. Závěrečné slovo o provedení letu vždy bude mít velitel letadla, tedy kapitán. Jediná výjimka v koncentracích je koncentrace nejvyšší. V případě, že by došlo k výskytu koncentrací sopečného popela nad 4000 μg/m3, tak je doporučeno tyto lety neprovádět a neposkytovat služby řízení letového provozu, což ale v současné době České republice nehrozí.
Přestože slyšíme spíše uklidňující slova, že se nebude opakovat situace z loňského roku, kdy nebe nad Evropou bylo úplně prázdné, bylo nějaké poučení pro takovéto situace?
Koncepce se změnila úplně. V minulém roce, jakmile došlo k výskytu jakékoli koncentrace sopečného popela ve vzdušném prostoru, byly ukončeny služby řízení letového provozu, což vedlo k pětidennímu výpadku letového provozu nad Evropou. Následně bylo zjištěno, že takto plošná aplikace je příliš restriktivní. Došlo k rozhodnutí, že budou měřeny koncentrace, budou vydávány předpovědní mapy s jednotlivými koncentracemi a bude pouze na leteckých společnostech a jejich systému bezpečnosti, zda lety budou provádět.
V této souvislosti se často mluví i o projektech, jako je Jednotné evropské nebe. I při loňském zastavení leteckého provozu nad částí Evropy bylo tohle téma na stole. Jsou nějaká jednotná pravidla pro uzavírání vzdušného prostoru?
Projekt Jednotné evropské nebe se týká spíše optimalizace a obecně větší efektivnosti při poskytování služeb řízení letového provozu.
Ta by se ale hodila i v takovýchto situacích?
Samozřejmě, ale tady se jedná o síly přírody a ty se vyskytují v různých částech odlišně. Proto tu musí být individuální přístup podle výskytu jednotlivých koncentrací. Unifikována byla pravidla, která jsou nyní aplikována a ukazují se jako správná. To znamená, že letový provoz nad Evropou je částečně zasažen, ale není to fatální zásah do systému řízení letového provozu.
