Čerpaly dotace pro malé podniky. Dvě firmy Agrofertu prohrály soud s rolnickým fondem, peníze musí vrátit
Sáhly si na dotace určené pro malé a střední podniky, přestože patřily pod koncern s miliardovými obraty. Řeč je o dceřinkách Agrofertu, které kvůli čerpání neoprávněné podpory zažaloval letos v únoru Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. A ve dvou případech uspěl, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Zemědělské podniky SPV Pelhřimov a Agro Plchov musí peníze po prohraném soudu vrátit. Další soudní řízení s dceřinkami ale ještě běží.
„V soudních sporech proti společnostem, jež náleží či náležely do konsolidačního celku společnosti Agrofert bylo do současnosti pravomocně rozhodnuto ve sporu proti společnosti SPV Pelhřimov a proti společnosti AGRO Plchov,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu Barbora Šenfeldová.
Státní fond zažaloval Agrofert. Koncern měl čerpat pět milionů určených pro malé a střední podniky
Číst článek
Vyplacené dotace teď podle ní musí obě společnosti vrátit: „V obou případech bylo žalobám fondu vyhověno a žalovaným společnostem uloženo, aby fondu zaplatily částku odpovídající vyplacené podpoře s příslušenstvím.“
Spory se týkaly peněz, které v minulosti vyplatil fond na podporu pojištění hospodářských plodin a zvířat. Po loňské prověrce ale vedení fondu zjistilo, že řadě dceřinek Agrofertu finanční injekci poskytl neoprávněně. V případě těchto dvou úspěšných žalob jde o zhruba 383 tisíc korun.
Nešlo přitom o střet zájmů šéfa hnutí ANO a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše. Firmy podle vedení fondu v době čerpání nesplňovaly statut malých a středních firem. Server iROZHLAS.cz o tom informoval ZDE.
Úředníci začali vymáhat peníze zpět, ale Agrofert pochybení odmítl a případy tak skončily před soudy. Celkem fond podal pět žalob na čtyři dceřiné společnosti - vedle dvou výše zmíněných ještě na ZS Vilémov, na kterou mířily dvě žaloby, a Zeos Brnířov.
Další spory běží
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský nechtěl k řízením sdělit podrobnosti. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem, probíhající kauzy však nekomentujeme,“ uvedl pouze.
Tři soudní řízení totiž dále běží. „Zatím nepravomocná rozhodnutí byla vydána ve sporech proti společnosti ZS Vilémov, kdy se jedná o dvě samostatná soudní řízení,“ popsala Šenfeldová. V prvním sporu podle ní soud žalobu zamítl a vedení fondu se odvolalo. V druhém případě soud vyhověl jen částečně a částečně žalobu zamítl. I tady podalo vedení fondu odvolání.
Stejný průběh je také v případě žaloby proti společnosti ZEOS Brnířov. „V soudním řízení proti společnosti ZEOS Brnířov bylo žalobě Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu částečně vyhověno a částečně byla žaloba zamítnuta. Řízení není pravomocně skončeno, ze strany fondu bude podáno proti částečnému zamítnutí žaloby odvolání,“ dodala.
Z dřívějších vyjádření fondu vyplývalo, že spory se měly týkat také společností ZEMOS a AGRO České Budějovice, které peníze čerpaly v letech 2010. Žaloba nakonec na tyto dvě dceřinky Agrofertu nemířila. „Pohledávky na vrácení vyplacené podpory za společnostmi ZEMOS a.s. a AGS AGRO České Budějovice a.s. nejsou vymáhány soudně,“ sdělil fond na základě informační žádosti.
Vedení fondu se naopak snažilo a snaží získat podle něj neoprávněně vyplacenou podporu po jiných dvou firmách z koncernu - právě Agro Plchov a Zeos Brnířov.
Stopka pro Agrofert
Celý spor má navíc pro Agrofert širší dopad. Tím, že nechce starší problematické dotace vrátit, se odstřihl od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek lesnického fondu nesmí mít žadatel o státní podporu nedoplatky vůči státu či dalším konkrétně jmenovaným institucím. A mezi ně spadá i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Nerozlišuju velké a malé zemědělce. Většina firem Agrofertu dotace nečerpá, říká nový šéf fondu
Číst článek
Nový předseda fondu Josef Kučera v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ale letos v létě vysvětlil, že stopka se netýká výlučně celého Agrofertu. „Pokud jde o společnost Agrofert, tak velká část dceřiných společností v současné době nemůže z důvodu nesplnění podmínek čerpat podpory v rámci našich programů,“ uvedl.
Důvod, proč mají některé společnosti „výjimku“? „To je velmi komplikované. Ustanovení, které řeší bezdlužnost žadatele se vyvíjelo v čase, přičemž se bavíme o horizontu cca 15 let. Podpora se neposkytuje zaprvé těm, kteří fondu přímo něco dluží, a za druhé těm, kteří fondu způsobili škodu. A pak jsou tu společnosti, ve kterých figuruje na uvedených pozicích někdo, kdo splňuje tyhle dvě zmíněné podmínky,“ dodal.
Případem finančních podpor vyplacených fondem firmám, které nesplňovaly statut malého a středního podniku, se zabývala také policie. A to na popud trestního oznámení podaného analytiky Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti). Vedle fondu mířilo také na ministerstvo zemědělství, které rovněž rozděluje dotace mířící do zemědělství. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale případ odložila, jak informoval nedávno zpravodajský server ČT24.
