‚Dal mu na kafe desítku.‘ Stát vymáhá 666 milionů, vlastníkem firmy je zadlužený invalidní důchodce
Pro ministerstvo obrany to není dobrá zpráva. Vlastníkem firmy, po níž vymáhá kvůli zakázce na sportovní boty pro vojáky 666 milionů korun, je podle zjištění Radiožurnálu šedesátiletý invalidní důchodce Jaroslav Š. Už nyní má exekuce za šest milionů korun a podlomené zdraví. „Někdo věděl, jak na tom je, zneužil toho, dal mu třeba na kafe desítku,“ řekl Radiožurnálu jeho bratr Josef Š.
Vyučený zedník Jaroslav Š. přežívá na okraji Kutné Hory v prodejně, kde dříve býval bazar se starou elektronikou a oblečením nebo obchod se suvenýry. Ve vitrínách jsou natažené fólie a kartony, aby z ulice nebylo vidět dovnitř. Toaleta s umyvadlem jsou v zaprášeném kumbále na chodbě domu.
Muž je na tom podle jeho bratra Josefa Š. zdravotně velmi špatně. Trpí neurologickým onemocněním a častými výpadky paměti. A špatně je na tom i finančně. Dluží zhruba šest milionů korun ze spotřebitelských úvěrů, které není schopen splácet. Žije z invalidního důchodu a svůj majetek pro exekuční řízení vyčíslil na 50 tisíc korun, z čehož největší část dělá obstarožní fabie, kterou si cení na 33 tisíc.
Vlastník neznámý, adresa virtuální. ‚Je mi jedno, jak to vypadá,‘ říká bývalý svářeč dodávající respirátory
Číst článek
Právě on se přitom podle zjištění Radiožurnálu stal majitelem a jediným jednatelem italské firmy Milano Lavora, pod kterou přešla česká společnost Xena Praha. Fúze obou firem se domluvila letos 30. ledna v Římě a podle notářského zápisu zveřejněného v obchodním rejstříku se jí účastnil i invalidní důchodce z Kutné Hory.
A to je pro český stát špatná zpráva. Ministerstvo obrany se totiž s firmou soudí o 666 milionů. Tvrdí, že sportovní boty, které měla firma Xena Praha dodat armádě, byly nekvalitní a neodpovídaly zadání. To firma odmítá. Jenže pravděpodobnost, že by stát získal peníze, pokud by při vyhrál, je mizivá. Na policii se ministerstvo obrany neobrátilo.
Bratr ‚bílého koně‘: Je nemocný
Josef Š. vylučuje, že by jeho bratr Jaroslav byl schopen vést obchodní společnost. „Stoprocentně nekoupil žádnou firmu, rozhodně nemůže řídit žádnou firmu, na sto procent ne. To není nějaká obhajoba, nemá na to, to není ten typ a teď v tom stavu, ve kterém je, tak to už vůbec ne. On zapomíná, neví, má toho Parkinsona, je to člověk, který je prostě nemocný,“ popisuje.
A je si téměř jistý, že jeho bratra někdo využil. „Myslím si, že to třeba nebylo zadarmo, což jsou ti bílí koníci nebo něco takového, prostě že ho někdo znal, věděl, jak na tom je, zneužil toho, dal mu třeba na kafe desítku. Takhle bych to viděl,“ domnívá se Josef Š.
Jaroslav Š. mluvit nechtěl. Když na něj reportér Radiožurnálu narazil před domem, kde žije, zapíral se. Později na klepání na dveře svého skromného příbytku v prostorách bývalé prodejny nereagoval. Přestože se bratrovi svěřil, že byl uvnitř a klepání slyšel. Nebral ani mobil. „Co jsem tak nějak z něho vyrozuměl, tak on moc komunikovat nechce,“ řekl Josef Š.
Jaroslav Š. má řadu exekucí v celkové výši kolem šesti milionů korun, žije jen z příspěvků od státu, které činí 11 tisíc měsíčně. Za pronájem prostor bývalého bazaru platí 500 korun měsíčně. Mobil nebral a na SMS s dotazy, jak se dostal k firmě Milano Lavora, jak ji řídí a jestli ví o vymáhané sumě 666 milionů, nereagoval.
Zakázka na boty pro armádu
Firma Xena Praha v minulosti dodávala uniformy třeba Pražskému dopravnímu podniku, vězeňské službě nebo České poště. V březnu 2015 uzavřela rámcovou smlouvu s ministerstvem obrany, podle které měla dodat sportovní obuv pro vojáky až do vyčerpání částky 45,1 milionu korun.
Armáda ale nakonec odebrala jen asi 10 tisíc párů za 10 milionů korun. Vojáci si totiž stěžovali, že se jim boty rychle rozpadají. Ministerstvo si nechalo prověřit kvalitu obuvi a zjistilo, že podle něj neodpovídá požadavkům. Část dodávky tedy vrátilo, další ani nevyzvedlo.
Smlouva, kterou má Radiožurnál k dispozici, je poměrně tvrdá. Je v ní třeba pokuta 500 korun za každou vadu a den prodlení až do odstranění závad, sepsání protokolu a předání už bezchybného zboží. Sankce se proto vyšplhala až na 666 milionů korun a ministerstvo peníze po firmě vymáhá.
Obchodníci s koronavirem. Prodejci zneužívají nákazu jako návnadu na kupující, úřad chystá pokuty
Číst článek
Za firmou Xena Praha do loňského října stál podnikatel Vlastislav Římský. Ten podepsal i zmíněnou rámcovou smlouvu. Pokutu od ministerstva obrany odmítá, tvrdí, že na ni resort nemá právo.
„Boty byly asi po roce reklamovány armádou pro malichernou vadu a vznikl spor o to, jestli jsme měli řešit skrytou vadu, nebo normální vadu, a smluvní pokuta byla vypočtena na 666 milionů korun. Armáda vyúčtovala něco, co vyúčtovala chybně, a pak tam poběží nějaká právní bitva. Viděl jste někdy, že by někdo za zakázku šesti milionů korun dostal smluvní pokutu 666 milionů korun, že by někdo v České republice byl takto odsouzen?“ řekl.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška ale nešlo o „malichernou vadu“. Problémy byly s podrážkami, podle zadávací dokumentace měly mít boty trojitou podešev, což neměly.
Armáda není jediná, kdo se v minulosti s firmou Xena přel kvůli podrážkám bot. Velmi podobný spor řešili v roce 2016 i pražští strážníci. Vedení Městské policie Praha se rozhodlo, že výrobky od firmy, která vyhrála výběrové řízení za 24 milionů korun, nepřevezme. Tvrdilo, že firma Xena se pokusila podstrčit strážníkům jiné boty než ty, se kterými vyhrála soutěž. I tehdy to jednatel firmy Vlastislav Římský odmítal a tvrdil, že byl poškozen.
Loni 9. října zahájil soud s Xenou Praha insolvenční řízení kvůli jiným pěti věřitelům, pohledávka 666 milionů korun se řeší zvlášť. Jen pár dní na to přešla firma podle obchodního rejstříku na společnost z Velké Británie a jejím jednatelem se stal muž ze slovenského Komárna. Římský vylučuje, že by firmu prodával proto, aby ztížil případné vyplacení pokuty ministerstvu obrany, pokud resort uspěje u soudu. „My jsme firmu prodali jenom z důvodu obchodní taktiky a nový vlastník, ať si dělá, co chce,“ řekl.
Komu přesně firmu prodal, prý neví. O její další osud se podle svých slov nestaral, a proto prý neví ani nic o tom, že o tři měsíce později se v Itálii domluvila fúze Xeny Praha s italskou společností Milano Lavora, která podle notářského zápisu nemá žádného zaměstnance a patří zmíněnému zadluženému důchodci. „Já mám exekuce taky za šest milionů a nevím, jestli jsem bezdomovcem, ale prostě to je život. Tam je otázkou, jestli tím vlastníkem byl doopravdy on, jestli to není někdo jiný. Od loňského října nemám potuchy, co se s firmou děje dál,“ tvrdí.
Právník: Vymáhat pokutu z Itálie bude složité
Ministerstvo obrany, které peníze po firmě Xena Praha vymáhá, teď bude požadovat výplatu pokuty 666 milionů korun po firmě vlastněné invalidním důchodcem s mnohamilionovými exekucemi. „Ministerstvo vzalo aktuální vývoj na vědomí a bude i nadále pokračovat ve vymáhání své pohledávky na nástupnické společnosti,“ potvrzuje mluvčí resortu Jan Pejšek.
Petr Uklein z advokátní kanceláře AZ Legal, který se specializuje na mezinárodní právo, upozorňuje, že celý případ se stává výrazně složitějším také tím, že firma Xena Pr Pejaha přešla pod společnost právě z Itálie. Nejen že šance na vymožení pokuty je tak téměř mizivá, ale velmi obtížné díky tomu případně bude i zpětné prošetření celé věci.
„Itálie je specifická tím, že tam justiční systém prakticky nefunguje. Takže tam můžete posílat různé výzvy, žaloby a dožádání na policii a tam skoro nedostanete žádnou součinnost,“ říká Uklein. A na adresu vlastníků Xeny Praha doplnil: „Pokud to dělají schválně do Itálie, tak si myslím, že za tím bude nějaký nekalý úmysl.“
