Soud zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Zasáhl by jím do nezávislosti škol
Pražský městský soud v pátek zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Informovala o tom mluvčí soudu Markéta Puci. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček předpokládá, že Zeman ve věci „učiní rozhodnutí".
Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnoticí komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.
Spor Ošťádala se Zemanem o jmenování profesorem nekončí. Řešit ho bude znovu městský soud
Číst článek
„Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné - tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky - sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby,“ konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.
Chybějící odůvodnění
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.
U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).
Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl. Podle aktuálního rozhodnutí soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
„Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení,“ vysvětlila Puci.
Ošťádal neuspěl s ústavní stížností v profesorské kauze, Rychetský zůstal v menšině
Číst článek
Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek.
Prezident 'učiní rozhodnutí'
„Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí,“ okomentoval rozhodnutí soudu Ovčáček. S dalším vyjádřením odkázal na právního zástupce Hradu Marka Nespalu. Ten řekl, že prozatím nemá k dispozici odůvodnění rozhodnutí, protože soud dnes rozhodoval v neveřejném zasedání.
„Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu,“ uvedl Nespala.
Prezident nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout. „Samozřejmě, správní lhůta tady není, ale prezident republiky v tomto případě nebude nečinný,“ dodal právník.
