‚Zákonné, ale zjevně nespravedlivé.‘ Soud zrušil propuštění hasičky, která si přivydělávala jako účetní

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal hasičky, která musela odejít od sboru kvůli tomu, že měla drobný přivýdělek. NSS zrušil verdikt Městského soudu v Praze i rozhodnutí generálního ředitele hasičů o propuštění ženy ze služebního poměru. Výsledek v úterý soud oznámil v tiskové zprávě.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší správní soud v Brně (Ilustrační foto)

Drobná výdělečná činnost nemohla ohrozit řádný výkon a pověst hasičského sboru, rozhodl soud. | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

Hasička si na živnostenský list přivydělávala 14 000 korun ročně jako účetní pro společenství vlastníků v bytovém domě, v němž bydlela. Porušila tak zákaz podnikání, který předepisuje zákon o služebním poměru. Výjimky ze zákona mohou interním předpisem vymezovat ředitelé sborů.

Už dříve se NSS obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení části zákona, která dává ředitelům zmocnění určit výjimky ze zákazu podnikání. Ústavní soud návrhu vyhověl, nicméně sporné ustanovení zrušil až s platností od poloviny příštího roku.

Místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu bude Barbara Pořízková

Číst článek

‚Zjevně nespravedlivé‘

NSS přesto dosud platnou normu na posuzovaný případ neaplikoval. Dospěl k závěru, že drobná výdělečná činnost spočívající ve vedení účetnictví pro bytový dům, v němž žena bydlí, nemohla ohrozit řádný výkon a pověst hasičského sboru.

„Propuštění stěžovatelky ze služebního poměru jen z tohoto důvodu sice bylo formálně zákonné, ale zjevně nespravedlivé, nemohli jsme je proto potvrdit,“ uvedl předseda senátu Tomáš Langášek. Přivítal také zásah Ústavního soudu, podle kterého lze základní právo podnikat omezit jen přímo zákonem, nikoliv vnitřním předpisem ředitele bezpečnostního sboru.

„Právo podnikat je základním právem chráněným ústavou. Podle Listiny základních práv a svobod zákon může toto právo u policistů, vojáků a hasičů omezit, nemůže je však zcela zrušit. Parlament nelze obcházet a ani sám Parlament se nemůže své odpovědnosti za zákonodárství zbavit tím, že přenese svou zákonodárnou moc na jiné exekutivní orgány,“ uvedl Langášek.

Ustanovení zůstává v platnosti do konce června 2019, aby bylo možné právní úpravu uvést do souladu s nálezem ústavních soudců. Okamžité zrušení by znamenalo právní nejistotu, zdůraznila v září ústavní soudkyně Milada Tomková. V mezidobí musí správní soudy ve sporných případech nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby a právy příslušníků bezpečnostních sborů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme