U soudu pomáhají těm, kteří se v justici nevyznají. Ministerstvo ale na sociální pracovníky nemá peníze
Pomáhají soudcům, ale i těm, kteří se v justičním prostředí nevyznají, třeba dětem. Pomoc soudních sociálních pracovníků si pochvalují soudy i ministerstvo spravedlnosti – přesto je jejich budoucnost nejistá. Pilotní projekt má letos končit a resort na jeho pokračování zatím nesehnal peníze.
„Samozřejmě hledáme v rozpočtu finanční prostředky,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav z ODS. Soudní sociální pracovníci teď pomáhají u devíti soudů v Česku.
Poslechněte si reportáž Marie Veselé o budoucnosti sociálních pracovnícíchů u soudu.
„Bude to i velká diskuse s ministerstvem financí. Hledáme způsoby, jak alespoň udržet současné sociální soudní pracovníky. A chtěli bychom projekt i více rozšířit, protože tento institut se velmi osvědčil.“
Specialisty, kteří pomáhají ve sporech s dětmi nebo hendikepovanými lidmi, chválí i soudy. „Je to funkce na soudě velmi pomocná a významná. Nejenom pro soud samotný, ale i pro účastníky řízení, tedy i pro nezletilé děti,“ popisuje předseda okresního soudu Pavel Kotrady.
Podobně kladně reagovaly i ostatní soudy, které Český rozhlas před časem oslovil. „Pracovník dokáže velmi dobře pomoct soudci v mnoha oblastech. Ať už jde třeba o opatrovnické řízení týkající se dětí, participační práva dětí nebo výslech dítěte,“ oceňuje Kotrady.
‚Může táta na třídní schůzky?‘
Pomoc odborníků potřebuje stále více dětí. Sociálních pracovníků je ale kritický nedostatek
Číst článek
Právě s dětmi nejčastěji pracuje soudní sociální pracovnice okresního soudu v Kladně Martina Tatková. Jedním z jejích úkolů je ukázat, jak to u soudu chodí, nebo co děti třeba při rozvodovém řízení rodičů čeká.
„Seznamuji je s procesem soudního řízení. To znamená, že dostane informace o tom, jak dlouho celé řízení trvá. Co to znamená, když mluvíme o výlučné nebo střídavé péči rodičů. Děti prakticky zajímá, jestli táta smí chodit ještě na třídní schůzky, jestli může zavolat ještě mamce, když si zlomí nohu,“ popisuje Tatková.
Teď její práci i práci dalších soudních sociálních pracovníků platí Norské fondy. Až financování tříletého pilotního projektu na konci roku skončí, bude muset resort spravedlnosti sehnat peníze na jejich práci jinde.
„Pokud by ten projekt opravdu skončil, odejdou mimo justici, najdou si lépe placenou práci a už se do systému nevrátí,“ míní Kotrady, podle kterého by byla škoda, kdyby projekt nepokračoval dál.
Podle pracovní analýzy ministerstva spravedlnosti by v Česku mohlo pracovat až téměř 70 soudních sociálních pracovníků. Ročně by na jejich platy bylo potřeba skoro 30 milionů korun.
O těchto penězích spolu zatím resorty nejednaly. Ministerstvo financí uvedlo, že doteď žádný požadavek ohledně navýšení finančních prostředků na práci soudních sociálních pracovníků nedostalo.
