České soudy trápí nedostatek přísedících. Bez laiků nemůžou pracovat a musí protahovat některá řízení
Některé české soudy nemají dost přísedících. Laičtí soudci z lidu jsou přitom v senátech potřeba – ze zákona pomáhají rozhodovat většinu trestních a pracovně-právních věcí. Bez nich soudy nemůžou pracovat a některá řízení se kvůli tomu protahují.
„Můj první případ byl rovnou vražda. To jsem nečekal, že od začátku budu toto soudit,“ říká Miloš Růžička. V běžném životě prodává počítače. Poslední roky ale také obléká talár u Krajského soudu v Praze. „Od roku 2019 sem chodím pravidelně – tak sedm až osmkrát do roka.“
Pomáhal rozhodovat i v případě posledního neodsouzeného člena Berdychova gangu. Být přísedícím ho baví. „Vzdělání nemám, ale bavily mě věci ohledně soudů a advokátů, koukal jsem se hodně na filmy ze západního i z našeho prostředí,“ vysvětluje.
Laičtí soudci z lidu sedí po boku předsedy senátu. Můžou se při jednáních ptát svědků, nahlížet do spisu a na konci spolurozhodují o vině a trestu.
Přísedících je příliš málo
Minulá vláda chtěla laické soudce pro většinu trestních kauz i pracovních sporů zrušit. Senát s tím ale nesouhlasil. Přesto mají některé soudy problémy sehnat dostatek přísedících. To je případ i krajského soudu v Plzni.
Hamáček se neodvolal proti rozsudku ohledně článku o cestě do Moskvy. Definitivně tak prohrál soud
Číst článek
„V ideálním případě by bylo vhodné najmenovat do každého senátu další tři až čtyři přísedící, tedy celkově navýšit jejich počet cca o 20 osob,“ říká mluvčí soudu Jana Rubášová. Talár tam teď obléká 69 přísedících. Je to málo a komplikuje to práci soudu.
„Například při odročení věcí je těžké domluvit náhradní termín a řízení se tak leckdy z tohoto důvodu protahuje,“ dodává.
Průměrné trestní řízení předloni okresním soudům trvalo skoro sedm měsíců. Civilní spory řešily v průměru přes tři čtvrtě roku. Okresní soud v Liberci má 55 přísedících, ideálně jich potřebuje dvakrát tolik. Soudci z lidu chybí taky olomouckému okresnímu soudu. Stovku přísedících by potřeboval i Městský soud v Praze.
Zvláštní kvalifikace není zapotřebí
Přísedícím se přitom může stát kdokoliv, komu bylo 30 let a má čistý trestní rejstřík, vysvětluje předseda trestního senátu Krajského soudu v Praze Jiří Wažik:
Babiš se za výroky o placených demonstrantech musí omluvit. Rozhodnutí soudu hodlá respektovat
Číst článek
„Není k tomu potřeba právnické vzdělání, není k tomu potřeba žádná zvláštní kvalifikaceů Opakovaně se nechávám slyšet, že je mám docela rád v senátě. Jednak nesedím sám u těch složitých věcí a taky nabízí poměrně nový pohled a nové názory na věc, kterou projednáváme.“
Přísedící jsou nejčastěji lidé v důchodovém věku. Loni jich podle dat ministerstva spravedlnosti bylo přes 60 procent. Talár u ostravského krajského soudu oblékají hlavně lidé ze státní správy, popisuje tamní soudce Igor Krajdl.
„Máme pár policistů, spoustu úředníků, bývalí členové vězeňské služby. Ale samozřejmě na druhou stranu tam máme i pár podnikatelů, kteří si můžou dovolit organizovat svůj čas, máme tam učitele, jednoho ředitele školy. Takže je to různé.“
Přísedícího volí zastupitelé obcí nebo krajů. Funkce je na čtyři roky. A je placená – kromě náhrady mzdy a nákladů mají soudci z lidu nárok na 150 korun za jednací den. Částka se ale nezvýšila 25 let. Podle všech oslovených soudů není odměna dostatečná.