‚Zbytečné obavy laiků.‘ Politik prosadil utajení zdravotnických dat, znepřístupnil i čísla o koronaviru

Zdravotnické statistiky, včetně těch o epidemii koronaviru, se schází v Národním zdravotnickém informačním systému. Veřejnost se k nim ale nedostane, a to kvůli výjimce, kterou do zákona na „schůzi u klavíru“ před dvěma lety prosadil poslanec za ČSSD Jiří Běhounek.

Česko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD)

Poslanec a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Kdy byl pacient s koronavirem hospitalizován a kdy propuštěn z nemocnice? Jakým testem a pokolikáté byl testován? A s jakým výsledkem? Ty a další anonymizované informace o jednotlivých případech nákazy onemocněním covid-19 si v dubnu letošního roku vyžádali datoví novináři Českého rozhlasu od Ústavu zdravotnických informací a statistiky.


Žádost o data Ústavu zdravotnických informací a statistiky
 

Jde o informace potřebné k tvorbě epidemiologických modelů, které dodnes nejsou veřejné, a to navzdory odborné kritice.

Státní zdravotničtí statistici s vyřízením žádosti nejprve otáleli, místo zákonných dvou týdnů rozhodli bezmála po měsíci, přičemž informace poskytnout odmítli.

Jeden registr vládne všem

Po odvolání ministerstvo zdravotnictví kauzu vrátilo ústavu k novému rozhodnutí a ani tentokrát ústav nevyhověl, resort nové rozhodnutí napodruhé potvrdil. V obou případech byla důvodem jedna věta v zákoně o zdravotnických službách, která říká, že veřejnost nemá na informace z Národního zdravotnického informačního systému nárok.

Ministerstvo zdravotnictví navíc zastává názor (celé rozhodnutí najdete na konci článku, pozn. red.), že paragraf dopadá i na ostatní zdravotnické registry. „Součástí NZIS (Národní zdravotnický informační systém, pozn. red.) jsou ovšem [...] také data přebíraná z informačních systémů infekčních nemocí ISIN.“ A právě v informačním systému o infekčních nemocech se schází podrobné statistiky o průběhu epidemie koronaviru v Česku.

‚Nedohledali jsme.‘ Zdravotní statistici o vás sbírají citlivá data, ale na žádost vám je nevydají

Číst článek

Probráno u klavíru

Výjimka se do zákona dostala v rámci velkého balíku novel spojených s evropským nařízením o ochraně osobních údajů GDPR. Ve vládním návrhu obsažena nebyla, načetl ji až na zdravotnickém výboru poslanec za ČSSD a lékař Jiří Běhounek. V zápisu z jednání se k pozměňovacímu návrhu píše jenom to, že ho poslanec Běhounek „krátce odůvodnil“. Zvukový záznam, který se z jednání výboru obvykle pořizuje, tentokrát chybí. Jak se píše v zápisu, schůze se konala u klavíru.

Poslanec Běhounek v důvodové zprávě výjimku vysvětluje tak, že pokud by občané používali zákon o svobodném přístupu k informacím a od zdravotnických statistiků požadovali své zdravotnické záznamy, mohlo by to vést k „zavádějícím informacím o zdravotním stavu, vyvolávat u laického občana zbytečné obavy“.

K něčemu takovému se ale informační zákon nedal použít ani před novelou, jelikož pod něj nespadají osobní údaje. A o svá data mohou občané zdravotnický ústav žádat i tak, a to podle GDPR.

Jak přesný je vládní model šíření koronaviru? Nikdo neví, data i parametry modelu úředníci tají

Číst článek

„Zcela na rovinu říkám, že vám neumím odpovědět, protože takový detail si již nepamatuji,“ odpověděl serveru iROZHLAS.cz poslanec Běhounek na dotaz, proč výjimku prosadil v podobě, která se míjí s cílem popsaným v důvodové zprávě.

Data chybí vědcům i veřejnosti

Zdravotničtí statistici se dostali do popředí veřejného zájmu v souvislosti s daty o průběhu koronavirové epidemie. Za nedostupnost dostatečně podrobných dat je už v dubnu kritizoval například člen Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Daniel Münich.

Postupně se k němu připojili další experti. Münichův kolega Jakub Steiner začátkem června řekl časopisu Respekt, že v souvislosti s nárůstem nakažených na Karvinsku chybí „detailní data, kolik je kontaktů na jednoho nakaženého, kolik jich hygiena zvládne vytrasovat, kolik jich je otestováno“.

Nedostatečná přijdou zveřejňovaná čísla i matematikovi Renému Levínskému. „Chybí nám, že nemáme žádnou statistiku lidí, kteří jsou opravdu v karanténě,“ řekl Českému rozhlasu Plus.

Tvrdá data ukazují, že je v karanténě strašně málo lidí. To je strašidelné, říká matematik Levínský

Číst článek

Přístup ústavu a jeho šéfa Ladislava Duška vadí také Michalu Bláhovi, který na webu Hlídač státu zpřístupňuje veřejnosti nejrůznější státní databáze.

„Když si najdete jeho mediální vystoupení od poloviny června a začátku července, říká v nich, že systémy fungují, hygieny stíhají a vše je ‚ozářené sluncem‘. V neděli v České televizi ale najednou řekl, že hygieny jsou už pět až šest týdnů přetížené, a proto nestíhaly vyřazovat ze statistik lidi. To jsou dvě dost rozporuplná tvrzení,“ řekl Bláha na Duškovu adresu v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Šéf zdravotnických statistiků ale ve svých vyjádřeních rozpor nevidí. „Celé dlouhé měsíce tvrdím, že ze všech dat vidím, jak krajské hygienické stanice velmi tvrdě pracují a stíhají utrasovat téměř všechny kontakty (nakažených, pozn. red.),“ reagoval pro server iROZHLAS.cz.

Dodává, že situaci změnil prudký nárůst nemocných Moravskoslezském kraji, kdy bylo potřeba najednou řešit „tisíce nakažených, desetitisíce kontaktů“. Podle Duška tedy není překvapivé, že hygienici „dali prioritu řešení epidemie a trasování a nestíhali zpětně prověřovat propouštění z karantén a uzdravování“.

Dušek to považuje za správné rozhodnutí, hlavně proto, že vyplňovat data do epidemiologických databází mohou pouze kompetentní pracovníci, kteří byli zkrátka potřeba jinde.

O zveřejňování rozhoduje ministerstvo

Šéf zdravotnických statistiků odmítá i kritiku Pavla Doležala ze společnosti Keboola, který se podílí na zavádění Chytré karantény. Ten napsal na svém blogu, že mu přijde „naprosto nevhodné, nemorální [...], aby si jeden člověk uzurpoval právo vykládat data“.

Podle Duška jde o nepochopení, neboť jím vedený ústav zdravotní statistiky „není správcem dat o covidu-19 a nemá žádná práva s daty jakkoli nakládat“, pouze provozuje příslušné registry. O tom, které informace se budou publikovat, pak rozhoduje ministerstvo zdravotnictví spolu se sekcí hlavní hygieničky.

To podle Duška platí i v případě záznamů o jednotlivých testech. Až do poloviny června bránila zveřejňování nedostatečná kvalita dat. „Nyní ale sbírá centrální databáze ISIN individuální charakteristiky všech testů a povedlo se i nálož testů takto zpětně dohlásit,“ vysvětlil. Ministerští pracovníci a centrální řídicí tým má tyto informace dnes už k dispozici. „Na přípravě datových sad se pracuje,“ dodává Dušek. I navzdory jeho tvrzení ale ministerstvo data zveřejnit odmítá právě s odkazem na zákonnou výjimku.

„Nikdo to nezakrývá, nikdo se neschovává, nic neběží tajně,“ uzavřel Dušek a připomněl, že ústav spolu s ministerstvem zveřejňuje otevřená data, díky kterým „si může de facto kdokoli překontrolovat epidemiologické zpravodajství“ a ověřit dříve vydané predikce.

Koncem července ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) nařídil audit epidemiologických statistik, po kterém skokově klesl počet aktuálně nemocných i hospitalizovaných.

Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo údaje, v nemocnicích je 108 lidí s nemocí covid-19

Číst článek

Třikrát u soudu

Není to poprvé, kdy tuzemské úřady musí vysvětlovat, proč brání přístupu ke zdravotnickým statistikám. Už čtvrtým rokem řeší tuzemská justice dvojici žalob proti ministerstvu zdravotnictví, podaly je ženy, které chtějí podrobné informace o průběhu porodů v tuzemských nemocnicích. Nižší soudy ani jedné z žalob nevyhověly a nyní se jimi zabývá Nejvyšší správní soud. Rozhodnutí o první z nich se očekává do konce letošního roku.

Společným jmenovatelem je v obou případech opět Národní zdravotnický informační systém, který obsahuje záznamy o výkonech, které provedla zdravotnická zařízení v Česku. Jeho existenci pak zase u Ústavního soudu napadla skupina senátorů, kteří žádají jeho úplné zrušení.

Boj s úřady o informace? Na verdikt soudu si počkáte i 956 dní. ‚Bojí se jasně rozhodnout,‘ říká soudce

Číst článek

Ústavní stížnost čeká na verdikt už čtvrtým rokem. Podle mluvčí soudu Miroslavy Číhalíkové Sedláčkové je daná věc mimořádně složitá, proto se její posouzení prodlužuje.

„Je napaden celý zdravotnický registr, úprava byla postupně novelizována a návrh skupiny senátorů byl opakovaně doplňován, což samozřejmě v konečném důsledku délku řízení protáhne,“ vysvětlila. Ústní jednání bylo navíc podle mluvčí v plánu během nouzového stavu, kvůli vládním opatřením bylo nakonec odloženo.

Článek původně uváděl, že ve věci rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů o nečinnosti ministerstva zdravotnictví, ovšem nebylo tomu tak, nečinnost se týkala jen Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Za chybu se čtenářům omlouváme.

Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o neposkytnutí dat týkajících se epidemie covidu-19

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme