Reprodukční klinika neřešila nález z mamografie, pacientka zemřela. Zařízení má zaplatit 300 tisíc

Před třinácti lety zažalovala Gabriela Taligová reprodukční kliniku ISCARE. Při hormonální léčbě neplodnosti si začala stěžovat na bolesti prsu. Klinika ji sice poslala na vyšetření, výsledky ale ignorovala a dál jí předepisovala hormony. Městský soud v Praze minulý týden vynesl rozsudek a přiznal jí 300 tisíc korun. Verdiktu se však Taligová nedožila, zemřela na metastázovanou rakovinu.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žena podstupující vyšetření prsu na mamografii

Žena podstupující vyšetření prsu na mamografii. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

„Došlo k porušení povinností na straně žalované (klinika ISCARE, pozn. red.), a to s ohledem na to, že adekvátně nereagovala na výsledky vyšetření prsu, nepřistoupila k doporučenému dovyšetření a nasadila hormonální léčbu, která mohla pozitivně ovlivnit růst nádoru,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Filip Liška.

S přiznanou sumou 300 tisíc korun právník Mario Švehelka, který poškozené manžele zastupuje, ale nesouhlasí, žádali jeden milion. „Částku považuje vdovec po paní Taligové za krajně neadekvátní významu statku, do kterého společnost ISCARE zasáhla, to znamená život a zdraví. Navíc máme za to, že nebyla dostatečně zohledněna otázka následného postoje společnosti,“ řekl serveru iROZHLAS.cz s tím, že se klinika manželům za celou dobu ani neomluvila.

Zástupci kliniky ISCARE na dotazy serveru iROZHLAS.cz do vydání článku nereagovali.

Soud trvá 13 let

Gabriela Taligová zažalovala kliniku již v roce 2010. Městský soud jí dal tehdy za pravdu, že klinika pochybila a přiznal jí ze žádané milionové částky 500 tisíc korun. Následně se obě strany odvolaly k Vrchní soudu v Praze, mezitím však v roce 2016 Gabriela zemřela. V rámci dědického řízení připadla žaloba na pozůstalého manžela až v roce 2022. Vrchní soud tak v loňském roce zrušil prvoinstanční rozhodnutí kvůli nedostatečnému odůvodnění a otázce, zda již není věc promlčená. Městský soud vynesl nový nepravomocný rozsudek minulý týden.

Právní zástupci kliniky, která má také uhradit soudní výlohy, během obhajoby s obviněním nesouhlasili a například namítali, že ISCARE není zdravotnickým zařízením, které by poskytovalo lékařskou péči v oblasti chorob prsu. Další vyšetření mělo tak podle nich pacientce nabídnout přímo pracoviště, kde mamografii prováděli. To mělo také podle kliniky informovat pacientku a jejího praktického lékaře o výsledcích vyšetření.

Podle právníka poškozených Švehelky zdravotnické zařízení jakoukoli odpovědnost nebo pochybení odmítá. „Popírá jakékoli protiprávní jednání, dokonce se snaží svést vinu na jiná zdravotnická zařízení, obviňuje z chybného postupu například Ústřední vojenskou nemocnici v Praze. K základnímu pochybení jednoznačně došlo v zařízení ISCARE,“ zrekapituloval.

Touha po dítěti

Příběh Gabriely Taligové, který posuzoval soud, začal roku 2004, kdy se s manželem obrátili na pražskou reprodukční kliniku ISCARE, protože toužili po dítěti a otěhotnění nepřicházelo.

Náhrada nemajetkové újmy

Náhrada nemajetkové újmy je specifická tím, že ji nelze exaktně spočítat, uvedl pro server iROZHLAS.cz právník Petr Bezouška, který se problematikou zabývá. Soud tak podle něj hledá různá kritéria, kterými ospravedlní její výši. „Tradičně právní řády ve středoevropském prostoru bývají dosti opatrné při přiznávání náhrady nemajetkové újmy a tomu odpovídají i částky, které jsou obecně nižší. Je to v podstatě věc společenského konsensu založeného na dlouhodobém přístupu,“ řekl.

V případu reprodukční kliniky navíc soud nerozhodoval o odškodnění za zemřelou osobu. „Tady posuzují, jaký zásah to způsobilo do jejího soukromého života - do její důstojnosti a dalších osobnostních statků. To, že tam nyní jako žalobce vystupuje pozůstalý manžel, je důsledkem toho, že ona ‚stačila‘ svůj nárok zažalovat. Kdyby zemřela před podáním žaloby, nárok by zaniknul a nikdo by to už nemohl řešit,“ vysvětlil.

Tehdy jednačtyřicetiletá žena podstoupila všechna vyšetření, která neprokázala jakýkoli zdravotní problém. V minulosti již jedno dítě porodila a podstoupila i umělé přerušení těhotenství. Problém mohl být i u jejího manžela, výsledky ze spermiogramu nebyly příznivé.

Ošetřující lékař na klinice navrhl páru hormonálně stimulovat ženiny vaječníky, aby byla podpořena její plodnost. Po roce a půl přišla Gabriela do jeho ordinace se znepokojujícím pocitem: s bolestí v horní části levého prsu.

Lékař jí proto před další hormonální stimulací vystavil žádanku na mamografické vyšetření. To Gabriela absolvovala ještě ten měsíc, výsledky byly až druhý den, proto je z centra odeslali rovnou do reprodukční kliniky.

Při další kontrole podle žaloby slyšela Gabriela od lékaře, že vše dopadlo v pořádku a mohou pokračovat v hormonální stimulaci.

Přitom ale vyšetření na mamografii odhalilo v levém prsu stín o velikosti zhruba osmi milimetrů, který bylo potřeba dovyšetřit. V nálezu tak lékaři apelovali na kliniku, aby doplnili vyšetření ženy o sonografii, případně opět vystavili žádanku na mamografické vyšetření v šikmé projekci.

Výsledky z mamografie | Foto: Gaetan Bally | Zdroj: ČTK / KEYSTONE-SDA-ATS AG

K tomu však již ze strany kliniky nedošlo, pacientku na žádné další vyšetření neposlali. „(Postup) nebyl správný. Gynekologická ambulance měla zajistit došetření nálezu v levém prsu (…). Lékaři gynekologické ambulance vůbec ani pohmatem prsa nevyšetřili,“ konstatoval již před deseti lety přizvaný soudní znalec Pavel Šlampa.

Hormonální léčba neplodnosti

Místo dalšího vyšetření tak Gabriela nadále užívala předepsané hormonální přípravky. Tyto látky sice podporují růst folikulů, které obsahují vajíčko, zároveň v nich však zvyšuje produkci estrogenu. A ten zase podporuje růst karcinomu prsu. Léky, které Gabriele lékaři předepsali, se nesmějí používat ani při podezření na nádor v prsu.

„Působení estrogenů je nežádoucí u zhoubného nádoru prsu a endometria (výstelka děložní dutiny, pozn. red.). U nádorových buněk, které mají takzvané receptory pro estrogen a progesteron zpravidla na buněčných membránách, způsobují estrogeny jejich růst (nádorových buněk),“ popsal Šlampa ve znaleckém posudku.

OVĚŘOVNA: Škodlivá mamografie? Její benefity jsou nezpochybnitelné, shodují se odborníci

Číst článek

Žena zavítala na kontrolu na kliniku ještě patnáctkrát, lékař se však již nikdy k mamografii nevrátil. Po roce a půl od neprůkazného výsledku Gabriela zjistila, že jí citlivé místo v levém prsu ztvrdlo, a obrátila se proto na odborníky v Nemocnici Na Homolce.

Po vyšetření došli lékaři k závažné diagnóze: duktální karcinom s invazí do prsního svalu. Gabriela okamžitě zahájila léčbu, během dvou let podstoupila chemoterapii, operaci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, při které jí odebrali nádor i lymfatické uzliny z podpažní jamky, a ozařování.

„Je zřejmé, že podezřelý nález byl při mamografickém vyšetření popsán ve stejné oblasti, kde byl později zjištěn karcinom, navíc i sama pacientka uváděla, že pohmatově šlo o stále stejné ložisko,“ popsal v dalším posudku jiný znalec Pavel Vodvářka.

Po uzdravení v roce 2010 podala Gabriela žalobu na kliniku ISCARE za neoprávněný zásah do práva na ochranu zdraví. Vedení reprodukčního centra jakékoli pochybení odmítlo.

Návrat rakoviny prsu

O tři roky později se ale rakovina levého prsu vrátila a udeřila s větší intenzitou. Během pravidelného vyšetření lékaři odhalili tři nová ložiska v pravé plíci, později se k nim přidal i nález na hrudní kosti. Gabriela opět podstoupila onkologickou léčbu.

Druhá větev

Po úmrtí Gabriely zažaloval v roce 2019 kliniku ISCARE samostatně i pozůstalý manžel. Kliniku žaluje o 20 milionů korun. O sporu rozhoduje Obvodní soud pro Prahu 7.

Ta však nezabrala. Na dalším vyšetření v roce 2016 lékaři přišli na to, že rakovina metastázovala se zásahem lymfatických uzlin v oblasti mezihrudí, pravé podpažní jamce, kůže levého prsu, jater, nejspíše i žeber.

Ani přes další operaci již nedokázali onkologové pomoct, označili její prognózu za beznadějnou a navrhli pouze paliativní léčbu. Gabriela v červnu 2016 zemřela. Podle soudního znalce Vodvářky nepochybně v souvislosti s dřívější rakovinou prsu, která metastázovala.

Soudní při s klinikou zdědil její manžel, který ve sporu pokračuje. „V lepším případě se v ISCARE o výsledek mamografického vyšetření, na které ji přitom sami poslali, vůbec nezajímali, v horším případě ten výsledek záměrně ignorovali,“ shrnul právní zástupce Švehelka.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme