Soud zamítl nárok potomků J. A. Bati na vilu ve Zlíně. Ti zvažují dovolání k NS
Odvolací soud dnes definitivně zamítl odškodné potomkům zlínského podnikatele Jana Antonína Bati. Pět dědiců se domáhá více než 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek v centru Zlína, kterou Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století. Rozhodnutí Městského soudu v Praze je pravomocné.
Soudkyně žádost příbuzných Jana Antonína Bati zamítla, protože se prý na jejich situaci nevztahují restituční zákony. Ty se týkají zabavování majetku po roce 1948. Rodina Bati o vilu a pozemek ve Zlíně přišla o rok dříve.
„Je zřejmé, že na tento případ nedopadají předpisy o soudní či mimosoudní rehabilitaci a ani předpisy, které upravovaly odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí,“ řekla soudkyně Městského soudu v Praze Anisja Pillerová.
Soud zamítl nárok potomků J. A. Bati na vilu ve Zlíně. Ti zvažují dovolání k Nejvyššímu soudu
K soudu se dnes dostavil vnuk J. A. Bati John Nash s manželkou, kteří žijí v Severní Americe. Rozhodnutí českého soudu pro ně podle jejich slov není velkým překvapením. O odškodné přes 56 milionů korun chtějí bojovat dál.
„Není to překvapivé. Nečekali jsme, že nám soud vyhoví. Můj dědeček věřil v českou justici. Já věřím, že jednou vyhrajeme. Musíme vytrvat," uvedl John Nash.
Právník dědiců podá nejspíš dovolání k Nejvyššímu soudu, případně se později obrátí na Ústavní soud nebo na soudy v Evropě.
Blanka Petrlíková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je s pravomocným rozsudkem spokojená. Na peníze za majetek nemá podle ní Baťova rodina právo.
„Soud uznal naše tvrzení a ty věty, které zazněly v našich tvrzeních, vlastně soud v určitých věcech převzal,“ dodala.
Baťa byl po válce označen za kolaboranta
Žalobu podala v roce 2010 pětice Baťových příbuzných, kteří žijí v Jižní Americe. Spor se táhl dlouhou dobu, protože soud nejprve musel ověřovat, zda jsou žalobci skutečně spřízněni s Janem Antonínem Baťou a jestli mají právo být žalující stranou.
Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil.
Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
Baťa vedl ještě za svého života soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.
