Soudce Městského soudu v Praze navrhuje zrušit Klausovu amnestii. Neprojednala ji předem vláda
Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka a jeho senát, který má na stole například kauzu Chvalovský, žádá Ústavní soud o zrušení amnestie vyhlášené Václavem Klausem. Podle něj je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Premiér Petr Nečas však tvrdí, že kabinet postupoval stejně jako při předchozích amnestiích v roce 1993 a 1998.
Návrh na zrušení amnestie sepsal pražský soudce Kamil Kydalka, který navrhuje zrušit amnestii jako celek nebo vyškrtnout pasáž, která zastavuje některá trestní stíhání.
„My tam máme alternativní návrh. Buď zrušit amnestii jako celek. Samozřejmě i z důvodu, že nebyla projednána ve vládě. Anebo máme, aby byl zrušen pouze článek II amnestie.“
Reakce na názor Městského soudu v Praze ke zrušení amnestie shrnuje Květa Moravcová
Ústavní soud se bude stížností zabývat řádově několik týdnů, řekl Radiožurnálu šéf protokolu Vlastimil Göttinger.
„Oba soudci zpravodajové se musí zamyslet nad těmi základními formálními atributy a z toho připravit nějaký návrh své zpravodajské zprávy a potom ho projednávat v plénu.“
Soudce Kydalka navrhl zrušit amnestii na základě kauzy bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského.
Na jeho případ se sice amnestie vztahuje, ale soudce chce počkat na rozhodnutí, jestli je část amnestie nařizující zastavení dlouhotrvajících sporů v souladu s ústavou. S názorem pražského městského soudu ale nesouhlasí Marek Antoš z právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Já si nemyslím, že tohle automaticky znamená, že amnestie je protiústavní. Tam prostě ta podmínka, která je ústavou stanovená, to znamená, že je potřeba, aby předseda vlády podepsal, tak splněna byla,“ řekl Antoš a dodal:
„Předseda vlády si jenom prostě vzal víc odpovědnosti za ten výsledek. To znamená, že převážnou část odpovědnosti za tu amnestii nese on, nikoli celá vláda.“
Premiér: postup byl správný
Premiér Petr Nečas ale prohlásil, že kabinet postupoval stejně jako v předchozích amnestiích v roce 1993 a 1998.
„Pokud by byla shledána tato procedura v rozporu s ústavou, tak by takto zpětně, čistě teoreticky, byly zpochybněny i předchozí dvě amnestie, protože postup byl přesně stejný. To znamená, ani v těchto případech to neschvalovala vláda. A mimochodem by to zpochybnilo celou řadu kontrasignací, například i souhlas s vydáním k trestnímu stíhání soudců, kdy toto neprojednává vláda a kontrasignuje to premiér," řekl Nečas a dodal:
„Já zkrátka trvám na tom, že v těchto případech se nejedná o tzv. politickou, ale právní o kontrasignaci. Nicméně, ať už na základě odborné debaty nebo rozhodnutím nějakého orgánu, který je k tomu příslušný, jako je Ústavní soud, se výklad přikloní jinam, tak to každý musí respektovat."
Nečasovo tvrzení ale už před časem popřel předseda Ústavního soudu a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.
„Vžitá praxe je, že to vláda prostě projedná předem a nejednou se stalo, že vláda varovala, že k té kontrasignaci nemusí dojít, a že došlo k jednání o změně obsahu toho aktu. Takže je dlouhou tradicí všech vlád za všech režimů, že takzvané kontrasignované akty prezidenta, dříve než on je vydá a než požádá o ten spolupodpis premiéra, vláda předem projedná," vysvětlil Rychetský.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce bude důležité hlavně to, jestli premiér může o amnestii rozhodovat sám, anebo potřebuje posvěcení vlády.
„Pokud by ústavní soud konstatoval, že předseda vlády zneužil svou pravomoc, že nemohl podepsat onu amnestii, že musel mít souhlas vlády, a že podepsal tuto amnestii, přestože souhlas vlády neměl, pak podle mého názoru není možné, aby Petr Nečas i nadále zůstával ve funkci premiéra,“ prohlásil Tejc.
